Nejvyšší správní soud vyhověl naší kasační stížnosti a vrátil Městskému soudu v Praze případ, ve kterém má rozhodovat o týrání slepic při loňské likvidaci velkochovu v Brodu nad Tichou kvůli ptačí chřipce. Soudci se budou muset podrobně zabývat otázkou, zda požadavky na bezbolestné usmrcování zvířat chovaných ve velkochovu spadají do rámce práva na příznivé životní prostředí, kterého by se environmentální spolek mohl domáhat.
Mohou spolky hájit i práva zvířat ve velkochovech?
Městský soud postavil svoje odmítavé usnesení na nedostatku aktivní legitimace spolku. S tím ale NSS nesouhlasil. Z jeho rozsudku jsou zajímavé a důležité tyto pasáže: „Do práva na příznivé životní prostředí nepochybně spadá ochrana volně žijících druhů živočichů a planě rostoucích rostlin konkretizovaná zákonem č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o ochraně přírody a krajiny“).
Stěžovatel se však svého práva na příznivé životní prostředí dovolával ve vazbě na ochranu hospodářských zvířat, resp. zvířat chovaných ve velkochovu, a to konkrétně „prostřednictvím“ veterinárních předpisů a předpisů na ochranu zvířat proti týrání…S ohledem na obsah podané žaloby, v níž stěžovatel namítal porušení práva na příznivé životní prostředí v důsledku nešetrného zacházení se zvířaty žijícími ve velkochovu – nikoli ve volné přírodě, měl městský soud primárně řešit to, zda stěžovatelem tvrzené ustanovení veterinárního zákona a zákona na ochranu zvířat proti týrání představuje konkretizaci práva na příznivé životní prostředí, jehož složkou jsou také živé organismy (viz výše).
Podstatou věci tedy zjednodušeně bylo to, zda právo na příznivé životní prostředí zahrnuje také způsob zacházení se zvířaty, která nejsou volně žijícími druhy ve smyslu zákona o ochraně přírody a krajiny. Tuto podstatu městský soud zcela pominul.“
Městský soud bude muset zodpovědět tuto klíčovou otázku
Proto se soudci budou muset věnovat tomu, zda „se skutečně jedná o právo na příznivé životní prostředí, resp. zda právo na příznivé životní prostředí zahrnuje také způsob zacházení se zvířaty, která nejsou volně žijící; případně dostatečně odůvodnit, proč způsob zacházení se slepicemi postupem žalované do práva na příznivé životní prostředí stěžovatele vůbec zasáhnout nemohl.“
Na okraj si dovolujeme vyslovit přání, aby věc dostal na stůl soudce vegan, přinejhorším vegetarián. Slepice jsou totiž chytřejší než lidská batolata, mají komplikovaná pravidla soužití a jsou zábavné. Stejně tak je třeba zmínit prasata – ta jsou inteligentnější než psi, uvědomují si svoji existenci a dokonce umí hrát i videohry. V podstatě se tedy neliší od mnoha „lidských“ jedinců. Nepochybně si i ona zaslouží, aby za jejich práva mohl někdo bojovat a bránit je u soudu. Sami žalobu dost těžko napíší.
Podle rozsudku NSS ze dne 19. 1. 2024, čj. 5 As 94/2023 – 26.