K Nejvyššímu správnímu soudu zamířil další územní plán, tentokrát z jihu Moravy. Město Šlapanice změnilo územní plán a jedni vlastníci měli rázem namísto pozemků pro obytnou výstavbu jenom ornou půdu. S naříkáním nad touto nespravedlností neuspěli ani u Krajského soudu v Brně, ani u NSS. Proč?

Krajský soud: Šlapanice vše zdůvodnily

Město změnu v území dle soudu odůvodnilo mj. takto: „Změna rozsahu zastavitelného území měla podpořit prostorově ucelený urbánní tvar města a důraz na doplnění krajinného rámce. Pozemek se nachází za stávající hranicí zastavěného území, což umožňuje jeho ponechání volné krajině. Za druhé odpůrce připomíná, že dotčený pozemek je v současné době využíván k zemědělství, tvoří jej orná půda třídy ochrany II. podle zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů (dále také „ZOZPF“). Odpůrce dále odkazuje na ZÚR JMK, které v části plochy M961 vymezují koridor DS42 určený pro zkapacitnění dálnice D1 Slatina-Holubice včetně výstavby mimoúrovňové křižovatky. S ohledem na tento záměr je předmětný pozemek zahrnut do plochy B1 územní rezervy s cílem minimalizace dopadů na obytnou zástavbu případnou výstavbou protihlukových opatření.“

Krajský soud na takové zdůvodnění reagoval následovně: „Dle názoru soudu jsou odpůrcem předestřené důvody zákonné a sledují legitimní cíl, kterým je ochrana veřejných zájmů. Z polohy nově vymezeného zastavitelného území je zřejmé, že odpůrce upravil strategii rozvoje města tak, aby tvořilo ucelený urbánní tvar a pozvolna přecházelo do otevřené krajiny. S tím se pojí také limitace výstavby v enklávách daného území, přičemž dotčený pozemek spadá do enklávy Bedřichovice.“

Chránit ZPF je legitimní cíl

Krajský soud se pak poněkud překvapivě postavil za ochranu ZPF:“ Zcela legitimní je také snaha odpůrce o ochranu zemědělského půdního fondu. Zemědělskou půdu třídy ochrany I. a II. lze odejmout zemědělskému využití pouze v případech, kdy jiný veřejný zájem výrazně převažuje nad veřejným zájmem na ochraně zemědělského půdního fondu (§ 4 odst. 3 ZOZPF). U půdy třídy ochrany II., která se nachází na dotčeném pozemku, je tudíž dán zvýšený veřejný zájem na její ochraně. Regulace v napadeném OOP tak sleduje stejný záměr jako zákon o ochraně zemědělského půdního fondu.

Za legitimní lze považovat také zahrnutí dotčeného pozemku do plochy B1 územní rezervy z důvodu plánovaného zkapacitnění dálnice D1 a výstavby mimoúrovňové křižovatky. Odpůrce totiž počítá s případnou výstavbou protihlukových opatření, která sledují legitimní cíl v podobě minimalizace hlukových imisí. Tímto postupem navíc plní úkoly jemu uložené nadřazenou územně-plánovací dokumentací. Ačkoliv jsou některé úvahy v odůvodnění napadeného OOP obecného charakteru, ve svém celku představují rozumnou argumentaci, která dostatečně odůvodňuje změnu ve využití dotčeného pozemku. Odpůrce zcela zjevně nepostupoval při vydávání napadeného OOP svévolně. Ze závažných věcných důvodů dospěl k potřebě změny využití území oproti předchozí regulaci, avšak, nutno dodat, v souladu se stávajícím využitím území.“

K zemědělskému využití pozemku ještě soudu dodal: „Dle názoru soudu prosté tvrzení, že katastrální území obce obsahuje dostatek jiných zemědělských pozemků, nemůže vést k závěru o disproporcionalitě napadeného OOP. Tím spíš, když dotčený pozemek byl při přijímání napadeného OOP součástí zemědělského půdního fondu a byl také dosud zemědělsky využíván. Soud nepřisvědčil ani argumentu rozlohou dotčeného pozemku. Skutečnost, že se jedná o pozemek s malou rozlohou neznamená, že by jeho zemědělské obhospodařovávání nebylo možné a že by zachování orné půdy na něm nevedlo k ochraně zemědělského půdního fondu. Zachování i menší ucelené plochy orné půdy jistě přispěje k deklarovanému cíli, byť menší měrou než by tomu bylo v případě plochy s větší rozlohou…

Za změnou funkčního využití pozemku však nestojí nezájem rozvíjet obec, jak uvádí navrhovatelé. Je nutno také zdůraznit, že dotčený pozemek slouží k zemědělským účelům nepřetržitě… Ke snaze o zastavění dotčeného pozemku navrhovatelé neuvádějí nic konkrétního. Nepředložili ani nenavrhli žádné důkazní prostředky, kterými by snahu o zastavění pozemku prokázali. Neprokázali ani podání žádosti o údajný územní souhlas. Netvrdí ostatně ani to, že by je snad výsledek nějakého územního řízení mohl zcela konkrétně podporovat v jejich očekávání, že jim bude na daném pozemku v budoucnu povolena výstavba rodinného domu. Návrhová tvrzení jsou v této otázce zcela vágní a navíc vnitřně rozporná.“

Změna regulace byla i přiměřená

Zajímavé je, co KS Brno řekl k požadavkům na test přiměřenosti: „Určité posouzení přiměřenosti (tj. ve zjednodušené, nicméně pro dané účely zcela postačující podobě) je přitom v napadeném OOP imanentně obsažen vždy při odůvodňování konkrétní regulace. Toto odůvodnění totiž zpravidla stojí na argumentu, že v daném případě převážil určitý (zcela konkrétní) zájem, pro který byla daná regulace přijata. Přijímání změn územněplánovací dokumentace se pojmově neobejde bez zásahů do práv z pravidla většího počtu osob, kteří proti tomuto postupu podávají námitky. Po obci lze pak legitimně požadovat, aby uvedla důvody přijímaných změn a aby uvedla, proč považuje podané námitky za liché, mylné, či vyvrácené. Oproti tomu je provedení komplexnějšího testu proporcionality paušálně v případě každé podané námitky mnohem náročnějším postupem (jak časově, tak kapacitně). V případě velkého počtu podaných námitek by byl takový požadavek způsobilý zcela paralyzovat proces přijímání změn územně-plánovací dokumentace. Neprovedení komplexnějšího testu proporcionality odpůrcem tak nezakládá nepřezkoumatelnost napadeného OOP.“

Co doplnil NSS

NSS dal KS Brno za pravdu: „Nejvyšší správní soud se ztotožňuje s krajským soudem, že stěžovateli uplatněné námitky jsou značně obecné. Zdejší soud proto v návaznosti na výše uvedené plně souhlasí se závěrem krajského soudu, že změna územního plánu byla ze strany odpůrkyně řádně zdůvodněna. Vypořádání námitek lze považovat za dostatečné a srozumitelné, neboť z něj vyplývají důvody, pro které byly námitky stěžovatelů zamítnuty a pro které odpůrce zařadil pozemek stěžovatelů do plochy M961 (změna koncepce rozvoje území, ochrana zemědělského půdního fondu a požadavky ZÚR JMK)…

Krajský soud se náležitě zabýval vypořádáním námitek ze strany odpůrce a posouzením, zda změna způsobu funkčního využití pozemku nepředstavuje nepřiměřený zásah do vlastnického práva stěžovatelů. Nepochybil, když konstatoval, že změna funkčního využití pozemku stěžovatelů z území určeného pro obytnou výstavbu na území určené pro smíšenou nezastavitelnou plochu M961 je opřena o zákonné a legitimní důvody, není diskriminační a odpůrce se při ní nedopustil libovůle. Krajský soud též přiléhavě poukázal na logické rozpory v argumentaci stěžovatelů, kteří na jedné straně tvrdí, že jejich pozemek je nevhodný k zemědělskému využití z důvodu nadměrných imisí z přilehlých komunikací, na druhou stranu však uvádí, že imise z dopravy jsou zanedbatelné a nijak nebrání výstavbě objektů pro bydlení. Nejvyšší správní soud též souhlasí s úvahou krajského soudu o tom, že zásah do vlastnického práva stěžovatelů nelze považovat za natolik intenzivní, když nový územní plán není nijak na překážku pokračování v dosavadním využití pozemku jako orné půdy.“

Podle rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 31. 1. 2023, č. j. 65 A 9/2022-63 a podle rozsudku NSS čj. ze dne, oba dostupné na www.nssoud.cz

Více našich článků k problematice územního plánování najdete zde.