Jedna obec vymezila v územním plánu zastavitelnou plochu veřejného prostranství. Dotčená vlastnice (sousedka oné plochy) tvrdila, že jí to znemožní, respektive ztíží, zemědělské podnikání na sousedních pozemcích a že možnost využití sporné plochy pro dětská hřiště, otevřená malá sportoviště včetně technického zázemí, stánkový prodej a zastávky nepochybně povede ke zvýšení hluku a dopravního zatížení v lokalitě, ztrátě soukromí navrhovatelky a její rodiny, a tím k podstatnému snížení pohody a kvality bydlení.

Vedle toho se domnívala,  že nový zastavitelná plocha bude znamenat újmu pro urbanistickou strukturu, historickou občanskou a kulturní hodnotu lokality a taky pro krajinný ráz. V neposlední řadě si vlastnice stěžovala na to, že dochází ke zbytečnému záboru cenné volné krajiny.

Chybějící odůvodnění bylo důvodem pro zrušení části územního plánu

Soud dospěl k tomuto závěru: „Obecná část odůvodnění napadeného územního plánu k ostatním zastavitelným plochám (než těm pro bydlení) souhrnně uvádí pouze: „Výstavba v ostatních rozvojových plochách, které jsou navrženy pro jiné účely než bydlení, vyplynula z nutnosti zajistit výrobní základnu, občanskou a technickou vybavenost a mimoprodukční funkce krajiny. Závěrem lze konstatovat, že navržené zastavitelné plochy odpovídají potřebám obce a jejího rozvoje.“

Ani na jiném místě odůvodnění napadeného územního plánu soud nenalezl přezkoumatelné odůvodnění vymezení nové zastavitelné plochy pro občanskou vybavenost (veřejné prostranství), ať už v Pouštích či obecně na území odpůrkyně. I v tomto případě tedy platí, že obecná část odůvodnění napadeného územního plánu je sama o sobě nepřezkoumatelná pro nedostatek důvodů… ani v rozhodnutí o námitkách navrhovatelky odpůrkyně nedoplnila odpovídající odůvodnění vymezení nové zastavitelné plochy pro občanskou vybavenost.

Povšechné konstatování, že „má zájem“ na doplnění občanské vybavenosti, nebo že každá zastavitelná plocha je vymezována na úkor nezastavěného území, popřípadě že oblast Pouště žádnou občanskou vybaveností nedisponuje, nelze považovat za dostatečné odůvodnění vymezení nové zastavitelné plochy v intencích citované judikatury. Odpůrkyně nevysvětlila, proč pro občanskou vybavenost vymezuje novou zastavitelnou plochu, proč jsou dosavadní plochy sloužící témuž účelu na jejím území nedostačující ani proč nebylo možné pro tento účel využít jiné plochy v zastavěném nebo stávajícím zastavitelném území.“

 

Komentář:

Soud část územního plánu zrušil kvůli chybějícímu odůvodnění zvoleného řešení. Takový konec celého případu se dal vzhledem k ustálené judikatuře čekat. Tím méně je pochopitelné, proč obce (spíše ale architekti, kteří jim územní plány „kreslí“) odůvodnění nevěnují pozornost, kterou si evidentně zaslouží. Pokud obce vědí, proč chtějí tu kterou lokalitu regulovat právě tak, jak to napíší do územního plánu, nemůže být přece tak náročné do odůvodnění vtělit i argumenty, které cíle obce ohledně jejího územního rozvoje podporují…

Jediným doporučením proto je, aby si obce svoje projektanty velmi dobře hlídaly .

Podle rozsudku KS Praha ze dne 17. 7. 2024, čj. č. j. 54 A 23/2024- 71.

Více našich článků k územnímu plánování najdete zde.