Otázka: Chceme se stavebníkem uzavřít smlouvu o finančním příspěvku na infrastrukturu. Ničeho jiného by se smlouva týkat neměla (infrastruktura v lokalitě je již vybudovaná) . Nejsme si jisti tím, jestli má jít o veřejnoprávní plánovací smlouvu podle stavebního zákona nebo o soukromoprávní smlouvu?
Odpověď:
Odpovědět na otázku není snadné. Nový stavební zákon upravuje plánovací smlouvy, které jsou smlouvami veřejnoprávními. Vedle toho je možné podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník uzavírat tzv. nepojmenované soukromoprávní smlouvy. Rozlišit mezi oběma druhy smluv je důležité, protože podléhají například jinému typu přezkumu – soukromoprávní smlouvy a spory z nich řeší civilní soudy, veřejnoprávní smlouvy obcí bude nejdřív kontrolovat krajský úřad a výsledek tohoto správního přezkumu může být napaden u správního soudu, přičemž stejně se budou řešit i spory z veřejnoprávních smluv.
Základním rozlišujícím kritériem mezi veřejnoprávní a soukromoprávní smlouvou jsou závazky, které smlouva obsahuje. Ze stavebního zákona (§ 131) plyne, že veřejnoprávní budou jen některé závazky. Pokud tyto budou ve smlouvě obsaženy, půjde o smlouvu veřejnoprávní. Když ve smlouvě nebudou, měla by být smlouva se stavebníkem i nadále soukromoprávní.
Konkrétně by měly být za veřejnoprávní považovány tyto závazky obce (citujeme z § 131 odst. 1 písm. b), c) a d) stavebního zákona):
– závazek k vydání územně plánovací dokumentace, v případě, že záměr nelze uskutečnit bez předchozího vydání územně plánovací dokumentace;
– závazek po sjednanou dobu nevydat nebo nezměnit územně plánovací dokumentaci nebo neučinit jiný úkon, který by ztížil nebo vyloučil uskutečnění záměru (zde je otázkou, co by mělo být oním úkonem – pokud by se jednalo o zcizení pozemků nebo jejich pronájem, pak by zřejmě o veřejnoprávní závazek nešlo – veřejnoprávní povahu tedy bude mít nejspíše právě závazek neměnit územní plán);
– po dobu trvání plánovací smlouvy nebude ve správních nebo soudních řízeních týkajících se povolení záměru uplatňovat návrhy, vyjádření a opravné prostředky, které by byly v rozporu s obsahem uzavřené plánovací smlouvy. (To souvisí s tím, že podle § 190 odst. 2 stavebního zákona platí, že stavební úřad dále nepřihlíží k námitkám účastníka řízení, které jsou v rozporu s uzavřenou plánovací smlouvou, jejíž smluvní stranou je tento účastník řízení.)
Pokud se bude smlouva týkat skutečně pouze finančního příspěvku na infrastrukturu, nebude s největší pravděpodobností veřejnoprávní, ale bude se řídit občanským zákoníkem. Jasno do věci ale vnesou definitivně až soudy. Více se rozlišení závazků na soukromoprávní a veřejnoprávní věnujeme v našem článku o plánovacích smlouvách zde.