Obce by si měly okamžitě zkontrolovat územní plány a ověřit si, jak mají nastaveny požadavky na počty parkovacích míst. Ministerstvo pro místní rozvoj totiž vydalo nové metodické sdělení, ve kterém dospělo k názoru, že výpočty počtu parkovacích míst podle normy ČSN 73 6110 nesmí být součástí územních plánů a nepoužijí se.

Pro povolování záměrů tak budou až do změny územně plánovací dokumentace platit jen požadavky vyhlášky č. 146/2024 Sb., o požadavcích na výstavbu (dále jen „Vyhláška“).

Územní plány s výpočtem podle ČSN neplatí

MMR říká: Od 1. 7. 2024 není použití výpočtu podle normy ČSN 73 6110 možné. Pokud územní plán (bez ohledu na to, zda se jedná o územní plán s prvky regulačního plánu či nikoliv) a regulační plán pořízené podle zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „starý stavební zákon“), obsahuje stanovení stupně automobilizace, pak se jedná ve smyslu § 324 zákona č. 283/2021 Sb., stavební zákon, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „nový stavební zákon“), o část územně plánovací dokumentace podle starého stavebního zákona, která nemůže být její součástí, která se nepoužije a při nejbližší změně územního nebo regulačního plánu musí být vypuštěna.“

Uvedený výklad považujeme za dost vachrlatý, neboť sám stavební zákon říká, že se nepoužijí ty části územích plánů, které jsou v rozporu se stavebním zákonem, nikoliv s jeho prováděcími předpisy. Soudy se proto na uvedené mohou dívat jinak. Je ale třeba s určitou mírou obezřetnosti vzít metodické sdělení MMR v potaz a raději začít pracovat na změněn územního plánu.

Územní plány s určením počtu míst bez užití ČSN platí

MMR dále říká: „Dále může nastat i situace, že územní plán stanoví konkrétní počet parkovacích stání pro jednotlivé stavby nebo bytové jednotky, tedy například že na každou bytovou jednotku do 80 m2 jsou nutná minimálně dvě parkovací stání. V tomto případě jde o podrobnost, kterou nemůže územní plán obsahovat (§ 72 odst. 1 nového stavebního zákona), což platilo i podle starého stavebního zákona (§ 43 odst. 3) a uvedené nemělo být součástí územního plánu. Při nejbližší změně by tato regulace měla být z územního plánu odstraněna a případně nahrazena některým z legálních způsobů regulace parkovacích stání uvedených výše.

Rozdíl v tomto případě však je, že na tuto situaci nedopadá přechodné ustanovení § 324 nového stavebního zákona a tuto regulaci je tudíž nutné až do nabytí účinnosti změny územního plánu aplikovat, jak již dříve i dovodil soud. Pokud územní plán takovou regulaci obsahuje, a tato regulace je jiná než výpočet z vyhlášky, pak je nutné aplikovat výpočet parkovacích stání podle územního plánu.“

Z tohoto poněkud šalamounského sdělení plyne, že územní plány, které požadují určitý počet parkovacích míst kupř. na bytovou jednotku podle její velikosti, by měly být nadále použitelné. Pokud se budou měnit, mělo by být na parkovací místa pamatováno a regulace by se měla přizpůsobit Vyhlášce nebo by měly být přijaty územní plány s prvky regulačního plánu.

Krajský  soud v Praze se na věc díval jinak

MMR ve svém stanovisku k této otázce nebere v potaz názor soudů. Není totiž pravda, že by stanovení počtu parkovacích (odstavných) stání bylo mimo podrobnost přípustnou pro územní plán bez prvků územního plánu. Krajský soud v Praze totiž dospěl v přesně takové situaci, jakou MMR v metodice popisuje, k tomu, že „nedovodil, že by odpůrce nemohl v územním plánu stanovit požadavek na určitý počet odstavných stání u nových staveb.

Územní plán mimo jiné stanovuje i koncepci veřejné infrastruktury, v rámci níž se musí zcela jistě zabývat i otázkou dopravy v řešeném území. Pro její komplexní posouzení je nutné se zabývat i problematikou dopravy v klidu. Vyplyne-li z vytvořené koncepce potřeba reagovat na přílišné zatížení veřejných prostranství parkujícími vozidly, považuje soud za zákonné, pokud odpůrce v územním plánu stanoví podmínku vyžadující zřízení určitého počtu odstavných stání na vybudovaný byt.

Navrhovatelka má pravdu, že umístění odstavných a parkovacích stání se podle § 20 odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 501/2006 Sb. řeší v územním řízení. Nicméně tím, že odpůrce stanovil regulativ týkající se počtu odstavných stání, nijak nepřekročil meze své působnosti a ani nevybočil z přípustného obsahu koncepčních nástrojů územního plánování. Napadený územní plán totiž již nepředjímá, jakým konkrétním způsobem mají být odstavná stání u konkrétních pozemků řešena (např. kde mají být umístěna, jak mají být zhotovena apod.). Tyto otázky je skutečně nutno řešit až v územím řízení. Avšak požadavek na určitý počet odstavných stání dle soudu spadá do koncepce dopravy, jež je jednou z obsahových náležitostí územního plánu.“ (Podle rozsudku Krajského soudu V Praze ze dne 26. 4. 2023, čj. č. j. 51 A 8/2023- 52)

Co udělat – pořídit změnu ÚP s prvky regulačního plánu

Pokud chcete mít jistotu, že požadavky na počet parkovacích míst nastavené v územně plánovací dokumentaci obstojí a že skutečně budete moci jako samospráva ovlivnit rozvoj svého území a zajistit kvalitu života svých obyvatel, pak budete muset začít pracovat na změně územního plánu a pořídit ji s prvky regulačního plánu. Pak budete moci použít svůj vlastní výpočet počtu parkovacích stání odlišně od nedostatečných požadavků Vyhlášky. Klidně ke konkrétnímu výpočtu můžete vyjít i z normy ČSN, jen odkaz na ni nevkládejte do odůvodnění změny územního plánu.

Tento přístup k řešení problému potvrzuje i MMR: „Zároveň je možné podle § 95 odst. 3 vyhlášky výpočet parkovacích stání stanovit odchylně od vyhlášky v regulačním plánu nebo v územním plánu s prvky regulačního plánu. Způsob odchýlení a jeho rozsah nejsou nijak upřesněny nebo specifikovány, z čehož je nutné učinit závěr, že v regulačním plánu nebo v územním plánu s prvky regulačního plánu je možné stanovit zcela vlastní výpočet parkovacích stání. V případě územního plánu s prvky regulačního plánu je možná vlastní úprava výpočtu parkovacích stání pouze ve vymezené části územního plánu s prvky regulačního plánu. Vymezení části nebo částí území, ve kterých územní plán obsahuje prvky regulačního plánu, je zobrazeno ve výkresu základního členění území.“

Více našich článků k územnímu plánování najdete zde.