NSS se zabýval kasační stížnosti ekologického spolku ve věci realizace dálničních stavebních objektů. Podstatou věci bylo zejm. to, že odvolací orgán rozhodoval v době, kdy již skončila platnost závazného stanoviska orgánu na ochranu povrchových vod. NSS rozhodoval ve věci již podruhé, v předchozím případě rozhodnutí krajského soudu zrušil.

Jedná se o vadu řízení, ale před soudem může být prokázáno, že nemá vliv na zákonnost

NSS již v rozsudku ze dne 12. 8. 2024, č. j. 6 As 125/2024-76 vyslovil právní názor, podle nějž „pokud dotčený orgán omezí platnost závazného stanoviska (§ 149 správního řádu) na určitou dobu z důvodu možné budoucí změny poměrů v území a o odvolání proti rozhodnutí, pro něž bylo takové závazné stanovisko podkladem, bylo rozhodnuto po skončení platnosti závazného stanoviska, jedná se o vadu řízení. Soud může dospět k závěru, že tato vada neměla vliv na zákonnost napadeného rozhodnutí (ve smyslu § 75 odst. 3 s. ř. s.), bude-li stanoviskem či vyjádřením dotčeného orgánu příslušného k vydání závazného stanoviska prokázáno, že ke změně poměrů v území od doby vydání závazného stanoviska nedošlo, a jeho podmínky jsou tak stále aktuální.“

Ve věci šlo o to, že Magistrát města Přerova omezil časovou platnost závazného stanoviska na ochranu povrchových vod na dobu dvou let od jeho vydání, a to z důvodu možné změny poměrů v území. Rozhodnutí o odvolání bylo vydáno po uplynutí platnosti závazného stanoviska, což stěžovatel namítal v žalobě. Krajský soud ve svém dřívějším rozhodnutí uvedl, že tato námitka spadá mimo námitkovou sféru ekologického spolku. Dodal též, že vytýkaná vada nemá vliv na zákonnost rozhodnutí, neboť stěžovatel neprokázal, že v dotčeném území došlo ke změně poměrů.

Nejvyšší správní soud se s uvedeným neztotožnil, uvedl, že absence platnosti závazného stanoviska má vliv na zákonnost sama o sobě, přičemž účastník řízení nemusí prokázat, že ke změně poměrů došlo. Současně však nastínil, že je možné v soudním řízení dospět k závěru o absenci vlivu popisované vady na zákonnost rozhodnutí o odvolání tím, že se na základě stanoviska dotčeného orgánu prokáže, že ke změně poměrů v daném území nedošlo, a to od vydání závazného stanoviska do vydání správního rozhodnutí.

Krajský soud v novém řízení provedl nové důkazy a na jejich základě dospěl k závěru, že od doby vydání závazného stanoviska do doby vydání rozhodnutí o odvolání nedošlo k žádným změnám představujícím změnu poměrů v území z hlediska vodního zákona, které by potenciálně vyžadovaly změnu závazného stanoviska na ochranu povrchových vod ze dne 15. 10. 2020. Spolek v kasační stížnosti dostatečnost takového postupu rozporoval a se závěry správního soudu nesouhlasil, NSS mu ale za pravdu nedal (uvedl, že  krajský soud nepochybil, pokud dovodil, že z absence změn lze implicitně předpokládat, že ke změně poměrů nedošlo ani v době platnosti závazného stanoviska).

Podle rozsudku NSS č.j. 6 As 3/2025 – 62 ze dne 19. března 2025.

Více našich textů k povolování výstavby najdete zde.