Soudy musí řádně odůvodnit, proč dle nich nevznikl nárok na odškodnění za nepřiměřeně dlouhé správní řízení (IV. ÚS 2800/16)

Ústavní soud v říjnu rozhodl o naší ústavní stížnosti ve věci odškodnění za nepřiměřenou délku správního řízení. Ústavní soud zrušil prvoinstanční a druhoinstanční rozhodnutí z důvodu, že soudy dostatečně neodůvodnily svá rozhodnutí o nároku žadatelky o odškodnění na náhradu nemajetkové újmy způsobené nesprávným úředním postupem. Odškodňovací řízení, které již trvá dva roky, se tak nyní vrací zpátky na začátek – k obvodnímu soudu. Nepřiměřeně dlouhé správní řízení Žadatelka o odškodnění byla účastnicí nepřiměřeně dlouhé správního řízení o určení právního vztahu, jehož předmětem bylo určení, zda se v předmětné lokalitě nachází veřejně přístupná účelová komunikace. Řízení probíhalo od 10. 3. 2010 do 1. 9. 2015, tedy více než pět let. Důvodem […]

Nejvyšší soud ČR k tzv. „dožalování“ újmy za další průběh průtažného řízení

Nejvyšší soud ČR se v květnu tohoto roku blíže vyjádřil k tomu, jak mají soudy postupovat v situaci, kdy poškozený, který již byl odškodněn za část nepřiměřeně dlouhého (v té době ještě běžícího) řízení, žádá odškodnění za zbývající délku nepřiměřeně dlouhého řízení. Odškodňovací řízení Žalobce se domáhal po ministerstvu poskytnutí přiměřeného zadostiučinění ve výši 100.000 Kč za nemajetkovou újmu vzniklou v důsledku nepřiměřené délky řízení vedeného u Okresního soudu v Benešově pod sp. zn. E 442/99. Na základě stanoviska žalované ze dne 4. 11. 2008, rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 23. 10. 2009, č. j. 17 C 180/2008-60, a rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 9. […]

Právo na přiměřenou délku řízení a porušení dalších základních práv účastníka řízení

Účelem náhrady nemajetkové újmy způsobené nesprávným úředním postupem spočívajícím v nepřiměřeně dlouhém řízením, je kompenzace stavu nejistoty, do níž byl účastník řízení (poškozený) v důsledku nepřiměřeně dlouze vedeného řízení uveden a v níž byl tak udržován. Takový stav přitom vyplývá z nejistoty ohledně výsledku sporu, kterou trpí v zásadě každý účastník nepřiměřeně dlouhého řízení (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 1. 2012, sp. zn. 30 Cdo 4336/2010, rozsudek ze dne 30. 1. 2013, sp. zn. 30 Cdo 4091/2011, a rozsudek ze dne 4. 9. 2013, sp. zn. 30 Cdo 1436/2013). Primárně je tedy účelem náhrady kompenzovat porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě a bez zbytečných průtahů.

Nejvyšší soud musí rozhodnout o návrhu na odložení vykonatelnosti rozhodnutí

Dne 23. 8. 2017 prohlásil Ústavní soud za protiústavní letitou praxi Nejvyššího soudu, podle které v případě návrhů na odložení vykonatelnosti rozhodnutí není Nejvyšším soudem vydáno žádné rozhodnutí, neshledá-li tento důvod pro odložení vykonatelnosti rozhodnutí. Ústavní soud konstatoval, že postup Nejvyššího soudu odporuje ústavnímu principu, podle kterého lze státní moc uplatňovat pouze v mezích a způsobem, které stanoví zákon. Tedy platí, že jestliže neexistuje jiná zákonná úprava, o každém návrhu je třeba rozhodnout výslovně. NS by měl o těchto návrzích rozhodovat bezodkladně.

ÚS: Povinnost nezletilých platit poplatky za odpad je protiústavní

Dne 8. 8. 2017 prohlásilo plénum Ústavního soudu za protiústavní ustanovení zákona o místních poplatcích, které nezletilým ukládalo poplatkovou povinnost za sběr odpadu. Podle Ústavního soudu toto pravidlo absentovalo zvláštní ochranu dětí a mladistvých, nepřípustně diskriminovalo na základě sociálního původu a mělo tzv. rdousící účinek.