V jednom z dřívějších článků jsme informovali o odškodnění žadatele, který čekal 4 roky na vyřízení své žádosti o informace, ačkoliv zákonná lhůta je 15 dní. Radnice tehdy docílila natažení doby do této neuvěřitelné délky tím, že i přes opačný názor odvolacího orgánu, který jí věc opakovaně vracel, znova a znova odmítala informace poskytnout. V dnešním článku přinášíme informace o dalším podobném případu.
„Zamykejte, prosím, vchod v době od 21.00 do 6.00 hod. Chráníte tak majetek svůj i ostatních.“ Takové a podobné nápisy můžeme vidět na mnoha vchodech do domů s bytovými jednotkami. Mnohokrát je tato povinnost členům společenství vlastníků jednotek či bytového družstva uložena dokonce ve stanovách či domovním řádu. Je však takový požadavek v souladu se zákonem?
Jak jsem již psal zde, od roku 2016 mají spolky povinnost zveřejňovat účetní závěrku. Tato povinnost se přitom vztahuje také na účetní závěrku za rok 2014 (která měla být zveřejněna již do konce března 2016) a za rok 2015 (která má být zveřejněna do konce listopadu 2017). Počínaje účetní závěrkou za rok 2016 pak má k zveřejnění závěrky dojít vždy do 30 dnů od jejího schválení příslušným orgánem spolku, nejpozději pak do konce následujícího roku (to v případě, kdy by se například nesešel nejvyšší orgán, účetní závěrka se pak zveřejňuje jako neschválená). Jak na to?
Bolestné a náhrada ztížení společenského uplatnění, to jsou dva nároky, které v rámci způsobené újmy na zdraví rozlišoval jak předchozí občanský zákoník z roku 1964, účinný do konce roku 2013, tak i občanský zákoník účinný v současné době, který k nim ještě doplnil nárok na náhradu případné další nemajetkové újmy. Jak řešit situaci, kdy bolesti trvají natolik dlouho, že samy o sobě ztěžují společenské uplatnění?
Evropský soud pro lidská práva každoročně odmítne jako nepřijatelné asi 90% všech stížností, které jsou k němu podány. Osvětu ohledně potřebných formálních požadavků na stížnost se tak ESLP snaží šířit také prostřednictvím sociálních sítí. Proto byl na youtube kanálu zveřejněn patnáctiminutový video rozhovor s právníkem ESLP, který se snaží v kostce vysvětlit nejdůležitější požadavky, které soud na přijatelnost stížnosti klade.
Zejména větší spolky se čas od času dostanou do situace, kdy je problém svolat usnášeníschopnou členskou schůzi. Může se přitom jednat o schůzi řádnou (typicky ke schválení řádné účetní závěrky) nebo mimořádnou (třeba pokud najednou rezignovali všichni členové kontrolního orgánu a tento zůstal neobsazený). O tom, jak může pomoci hlasování per rollam, pojednává tento text.
Nejvyšší soud ČR se koncem roku 2015 zabýval otázkou, zda skutečnost, že žalobce nežádá o morální satisfakci, je důvodem pro přiznání nižšího finančního zadostiučinění. Ve svém rozsudku 30 Cdo 4364/2013 dospěl k jednoznačnému závěru, že nikoliv: „Pouhá skutečnost, že o morální satisfakci žalobkyně vůbec nežádala, resp. ji ani nežalovala, nemůže být důvodem pro přiznání nižšího finančního zadostiučinění. Za situace, kdy žalobkyně již poměrně vysokou částku na žalované vysoudila, je zřejmé, že její nárok na přiznání satisfakce v penězích za závažný zásah do jejích osobnostních práv nebyl prima facie zcela nepřiměřený, a proto přesvědčení žalobkyně, že může žalovat přímo na přiznání peněžitého zadostiučinění, bylo oprávněné.“ V daném řízení se žalobkyně domáhala […]
Právní základ nároku jednotlivce na náhradu škody v případě trestního stíhání, které je skončeno zproštěním obžaloby (či zastavením trestního stíhání), je třeba hledat nejen v ustanovení čl. 36 odst. 3 Listiny, ale v obecné rovině především v čl. 1 odst. 1 Ústavy, tedy v principech materiálního právního státu. Má-li stát být skutečně považován za materiální právní stát, musí nést objektivní odpovědnost za jednání svých orgánů, resp. za jednání, kterým orgány veřejné moci přímo zasáhly do základních práv jednotlivce. Nároku jednotlivce na náhradu škody v případě nezákonného trestního stíhání se ve svém nejnovějším nálezu věnoval i Ústavní soud ČR. Nezákonné trestní stíhání Žadatelka o odškodnění byla trestně stíhána pro podezření ze […]
V poslední době jsem obdržel několik dotazů k tomu, zda jsou spolky povinny zveřejňovat účetní závěrku. Do konce roku 2015 neexistovala pro spolky povinnost zveřejňovat účetní závěrku. Novela zákona o účetnictví č. 221/2015 Sb. ale přinesla zásadní povinnost zveřejňovat účetní závěrku, kterou mají nově všechny subjekty zapisované do veřejného rejstříku, které mají zároveň povinnost účetní závěrku sestavovat, tedy i některé spolky a pobočné spolky. Kdo má povinnost zveřejňovat účetní závěrku? Jak je již výše uvedeno, povinnost zveřejňovat účetní závěrku mají spolky, které mají dle zákona povinnost účetní závěrku sestavovat. Tyto spolky zveřejní účetní závěrku uložením do sbírky listin. Naopak spolky, které dle zákona nemají povinnost sestavovat účetní závěrku, nemusí účetní […]
Ústavní soud se v nedávno vyhlášeném nálezu ze dne 12. 4. 2016, sp. zn. IV. ÚS 3035/15, zabýval v minulosti často diskutovanou otázkou, zda je možné (v souladu s ústavou), aby nemocnice zpoplatňovaly účast otce dítěte u jeho porodu. V citovaném nálezu, jehož dopady značně přesahují konkrétní případ, ve vztahu k němuž byl vydán, Ústavní soud dospěl k závěru, že zpoplatnění samotné přítomnosti otce u porodu není možné, přičemž dále stanovil jasné podmínky, které je nutno splnit, aby bylo možno zpoplatnit poskytování služeb, které s touto účastí přímo souvisejí.