Koncem minulého roku jsme v článku Případy z praxe: odškodnění za nepřiměřenou délku řízení zveřejnili kazuistiku týkající se problematiky průtahů v řízení. Nyní přinášíme další „případy z praxe“ pojednávající o odškodnění imateriální újmy vzniklé v důsledku nepřiměřené délky řízení a průtahů v řízení. Tentokrát jsme se zaměřili na „podnikatelské“ spory.
Po článcích věnujících se aplikaci zákona o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem Ministerstvem obrany ČR a Ministerstvem zemědělství ČR, přinášíme pohled na případy, ve kterých došlo k poskytnutí náhrad škody podle výše uvedeného zákona Ministerstvem životního prostředí ČR.
V článku Aplikace zákona č. 82/1998 Sb., Ministerstvem zemědělství ČR jsme se počátkem roku blíže podívali na některé případy, ve kterých došlo k poskytnutí náhrad škody podle zákona č. 82/1998 Sb., Ministerstvem zemědělství ČR. Pokračovat jsme se rozhodli u Ministerstva obrany ČR.
Ústavní soud ČR vyhověl ve svém nálezu ze dne 5. ledna 2015, sp. zn. Pl. ÚS 9/14 návrhu Nejvyššího správního soudu a zrušil ustanovení § 158 písm. a) zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění. Soudy tak nyní nově mohou (a musí) řešit spory o výplatu nemocenského po uplynutí podpůrčí doby.
Dne 29. prosince 2014 nabyl účinnosti zákon č. 335/2014 Sb., kterým byl novelizován zákon č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích. Uvedenou novelou došlo k osvobození spolků od soudních poplatků ve věcech spolkového rejstříku.
Délka civilních soudních řízení pravomocně skončených v roce 2013 (ode dne nápadu do dne právní moci rozhodnutí) činila v případě Okresního soudu v Chomutově v průměru 588 dní, čímž se tento soud řadí k nejpomalejším soudům u nás (viz mapa průtahů). Přestože statistiky za rok 2014 zatím nemáme k dispozici, můžeme na základě postupu soudu v případech našeho klienta konstatovat, že situace na soudě se ani v minulém roce nijak zásadně nezlepšila.
Před časem jsme v článku Jak se odškodňuje za pochybení státu… přinesli přehled částek vyplacených jednotlivými ministerstvy na základě zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem; nyní jsme se rozhodli na jednotlivé případy podívat blíže, přičemž jsme začali u Ministerstva zemědělství ČR.
Ústavní soud se ve svém nálezu ze dne 17. prosince 2014, sp. zn. 1894/14, věnoval otázce, jaký subjekt je odpovědný za nesprávný úřední postup obecní policie v případě podání žaloby o náhradu škody podle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem.
Článek 5 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen „Úmluva“) zajišťuje právo na svobodu a osobní bezpečnost. Odst. 5 citovaného článku pak zakotvuje nárok na odškodnění pro každého, do jehož práva na svobodu bylo neoprávněně zasaženo. Právě k odst. 5 se ve svém nejnovějším stanovisku vyjádřil Ústavní soud; konkrétně se zabýval otázkou, zda nárok na náhradu vzniká i v případě, že k zásahu do práva na svobodu došlo předtím, než se Úmluva stala závaznou pro ČR.