S ohledem na aktuální rozhodnutí Soudního dvora EU ve věci ACI Adam BV a další jsem se v příspěvku pro mezinárodní konferenci QUAERE 2014 věnoval otázce odpovědnosti za pořízení rozmnoženiny autorského díla pro osobní potřebu z nelegálního zdroje. Zkrácenou verzi příspěvku nyní předkládám i návštěvníkům webu naší advokátní kanceláře.
Dne 13. 5. 2013 podala naše advokátní kancelář v zastoupení klientky žalobu na psychiatrickou léčebnu v Brně-Černovicích. Předmětem této žaloby bylo určení, že prostý náhled do zdravotnické dokumentace (tedy bez požadavku, aby z ní poskytovatel zdravotních služeb pořídil výpis či kopie) je poskytovatel zdravotních služeb ze zákona povinen umožnit pacientovi bezplatně, a nelze si za něj účtovat libovolnou, byť v ceníku stanovenou úhradu. O tomto případu jsme ostatně již dříve informovali v článku Nahlížení do zdravotnické dokumentace není možné zpoplatnit.
České a slovenské právo se řadu let vyvíjelo společně. Za poslední dvě desetiletí však došlo ke značnému posunu v jednotlivých právních odvětvích a řada právních institutů je tak v českém slovenském právu zakotvena odlišně. Právě tyto rozdíly mezi jinak podobnými právními řády nám umožňují se inspirovat. Jaké odlišnosti najdeme u právní úpravy náhrady imateriální újmy způsobené průtahy v řízení v CŘ a v SR?
Ústavní soud ČR se dnes ve svých dvou nálezech (I. ÚS 2551/13 a I. ÚS 4227/12) vyjádřil k případům týkajícím se náhrady škody způsobené při výkonu veřejné moci rozhodnutím a nesprávným úředním postupem.
Z vlastní advokátní praxe vím, že poškození pacienti mají dokazování v soudním řízení mnohdy velmi obtížné. K újmě dojde zpravidla v době, kdy jsou ve špatném zdravotním stavu (jinak by zdravotní pomoc nevyhledali), proti sobě mají převahu zdravotníků, kteří jsou zvyklí neříci pravdu (nebo dokonce přímo lhát) a kteří mají většinou na své straně také soudní znalce (těmi nebývá jmenován nikdo jiný, než zdravotník s podobnou zkušeností s praxe, který mnohdy zastává přístup, že „chybička se vloudit může“).
Záruky právního státu dávají člověku obviněnému ze spáchání trestného činu celou řadu záruk, které mají zamezit justičnímu omylu. Níže uvedený příběh ovšem dokládá, že ani tyto nemusejí nespravedlivému odsouzení zabránit.
Reflex se Tomio Okamurovi ve středu omluvil za to, že nerespektoval předběžné opatření Obvodního soudu pro Prahu 7, kterým bylo nařízeno, že nesmí komolit jeho jméno a nazývat jej „Pitomiem“. Jistě, můžeme označení Pitomio považovat za ubohé a neslušné, ale opravdu je na místě zásah soudu? Více na mém blogu na Aktuálně.cz.
Na přelomu roku došlo k rozšíření případů, ve kterých mají námitky podané proti rozhodnutí orgánu sociálního zabezpečení ve věcech důchodového pojištění odkladný účinek. Nově totiž mají odkladný účinek i námitky podané proti rozhodnutím vydaným podle ustanovení § 116 odst. 2 věty druhé zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení (dále jen „ZOPSZ“) a podle ustanovení § 64 odst. 2 a 5 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění (dále jen „zákon o důchodovém pojištění“).
Nový občanský zákoník kromě jiného přinesl novou koncepci bytového spoluvlastnictví (§ 1158 až § 1222 NOZ), čímž současně abrogoval zákon č. 72/1994 Sb., o vlastnictví bytů (ZVB).
Před třemi měsíci jsme na našich stránkách uveřejnili základní informace určené odsouzenému připravujícímu se na nástup do vězení a jeho rodině (dostupné zde). V souvislosti s přípravou návrhu na přeřazení do jiného typu věznice, který zpracováváme v advokátní kanceláři pro našeho klienta, jsme se rozhodli výše uvedené informace rozšířit i o problematiku přeřazení do jiného (mírnějšího) typu věznice.