V únoru jsem zde napsal několik tipů týkajících se nového formuláře na stížnosti k štrasburskému soudu. Vzhledem k tomu, že z mé advokátní praxe a spolupráce s advokáty mám informace o tom, že ESLP je při posuzování formálních náležitostí stížností od roku 2014 skutečně velmi formalistický, požádal jsem o rozhovor právničku při ESLP Irenu Markovou. Rozhovor vyšel v Bulletinu advokacie č. 6/2014 na s. 9-11.
Občané, kteří po lednu 2014 zvažují založení neziskovky, jsou obvykle postaveni před volbu, zda založit spolek nebo ústav. Stejně tak 85 985 občanských sdružení, které evidovalo ministerstvo vnitra ke konci roku 2013 a které se automaticky staly spolkem, mají stále možnost, kterou jim dává § 3045 NOZ, tedy transformovat se na ústav. Patříte také vy k těm, kteří si kladou otázku nad výhodami jedné či druhé právní formy? Pak právě vám je určen následující text.
V rámci snah o větší zpřístupnění vlastní judikatury začal Evropský soud pro lidská práva (ESLP) v roce 2010 vydávat v elektronické podobě tematické přehledy kazuistik (fact sheets). V současné době je již na webu ESLP zveřejněno přes 60 takových přehledů rozdělených do 12 oblastí. Jsem přesvědčený, že tyto přehledy mohou také českým právníkům pomoci zorientovat se v nesmírně početné judikatuře štrasburského soudu.
Nejvyšší soud ČR se ve svém čerstvém rozsudku ze dne 3. 4. 2014, sp. zn. 30 Cdo 3485/2013, věnoval otázce, zda zákon o odpovědnosti za škodu přiznává odškodnění i tomu, jehož trestní stíhání bylo zastaveno z důvodu nepřiměřené délky, aniž by byl učiněn závěr o tom, zda daný skutek spáchal či nikoli.
Desatero „dobré správy“ při posuzování žádostí o odškodnění za nezákonné rozhodnutí nebo nesprávný úřední postup je doporučení vydané ombudsmanem, které by měly orgány poskytující odškodnění za nezákonné rozhodnutí nebo nesprávný úřední postup (tedy např. odškodnění za neoprávněné trestní stíhání, průtahy v řízení či nepřiměřenou délkou řízení) dodržovat.
V naší advokátní kanceláři jsme ve spolupráci s Ligou lidských práv spustili zhruba před rokem bezplatnou právní poradnu, ve které zájemcům nabízíme možnost nechat si vypracovat zhodnocení, zda v jejich soudních řízeních, nedochází k nepřiměřeným průtahům. Do dnešního dne jsme provedli přibližně sedmdesát zhodnocení.
S ohledem na aktuální rozhodnutí Soudního dvora EU ve věci ACI Adam BV a další jsem se v příspěvku pro mezinárodní konferenci QUAERE 2014 věnoval otázce odpovědnosti za pořízení rozmnoženiny autorského díla pro osobní potřebu z nelegálního zdroje. Zkrácenou verzi příspěvku nyní předkládám i návštěvníkům webu naší advokátní kanceláře.
Dne 13. 5. 2013 podala naše advokátní kancelář v zastoupení klientky žalobu na psychiatrickou léčebnu v Brně-Černovicích. Předmětem této žaloby bylo určení, že prostý náhled do zdravotnické dokumentace (tedy bez požadavku, aby z ní poskytovatel zdravotních služeb pořídil výpis či kopie) je poskytovatel zdravotních služeb ze zákona povinen umožnit pacientovi bezplatně, a nelze si za něj účtovat libovolnou, byť v ceníku stanovenou úhradu. O tomto případu jsme ostatně již dříve informovali v článku Nahlížení do zdravotnické dokumentace není možné zpoplatnit.
České a slovenské právo se řadu let vyvíjelo společně. Za poslední dvě desetiletí však došlo ke značnému posunu v jednotlivých právních odvětvích a řada právních institutů je tak v českém slovenském právu zakotvena odlišně. Právě tyto rozdíly mezi jinak podobnými právními řády nám umožňují se inspirovat. Jaké odlišnosti najdeme u právní úpravy náhrady imateriální újmy způsobené průtahy v řízení v CŘ a v SR?
Ústavní soud ČR se dnes ve svých dvou nálezech (I. ÚS 2551/13 a I. ÚS 4227/12) vyjádřil k případům týkajícím se náhrady škody způsobené při výkonu veřejné moci rozhodnutím a nesprávným úředním postupem.