V naší advokátní kanceláři se mimo jiné zabýváme pomocí obcím v situacích, kdy se některý z vlastníků pozemků obrátí na soud kvůli nesouhlas s územním plánem. Díky tomu se můžeme pochlubit dalším úspěchem. Tentokrát jsme pomohli udržet územní plán jedné samosprávě z jihu Moravy. V rozsudku Krajského soudu v Brně se najde několik zajímavých pasáží, protože hlavní argumentační linie se týkala venkovského charakteru zástavby. Soud se zabýval i tím, jestli byli vlastníci dost aktivní a snažili se stavět. Dospěl k závěru, že ne.
Zákon č. 283/2021 Sb., stavební zákon (dále jen „stavební zákon“) neřeší úplně srozumitelně postup pořizování územního opatření o stavební uzávěře. Konkrétně může působit potíže způsob projednávání návrhu stavební uzávěry s dotčenými orgány a veřejností. Proto jsme si řekli, že by bylo dobré se tomuto tématu věnovat.
Obce by si měly okamžitě zkontrolovat územní plány a ověřit si, jak mají nastaveny požadavky na počty parkovacích míst. Ministerstvo pro místní rozvoj totiž vydalo nové metodické sdělení, ve kterém dospělo k názoru, že výpočty počtu parkovacích míst podle normy ČSN 73 6110 nesmí být součástí územních plánů a nepoužijí se.
Nejvyšší správní soud se v jednom rozsudku vyjadřoval k otázce, zda je třeba při umisťování záměru řešit soulad s cíli a úkoly územního plánování. Zabýval se i tzv. pohodou bydlení (kvalitou prostředí) a pohledovými imisemi neboli tím, že lidem vadí, když jim sousedé koukají do ložnice.
Jedna paní ve středočeské obci spoluvlastnila přes sedm tisíc metrů čtverečních pozemků. Původní územní plán jí umožnoval realizovat stavby pro bydlení, nový jí to zatrhl a pozemky zařadil do veřejných prostranství – veřejné zeleně. Krajský soud územní plán zrušil. Obec neuspěla ani u NSS.
NSS rozhodoval ve věci sporu o to, jestli jde nebo nejde ve stabilizovaném území realizovat rozsáhlejší výstavbu v situaci, kdy z územního plánu plyne, že ve stabilizovaných plochách je možná pouze dostavba stávajících proluk, případně změny využití již zkolaudovaných staveb. Stavebník si samozřejmě myslel, že v proluce stavět může, orgán územního plánování trval na svém „ne“. Soudy daly při incidenčním přezkumu územního plánu za pravdu úřadu.
Nejvyšší správní soud se vyjadřoval k celkem častému problému – doložení souhlasu vlastníka pozemku, který je zapotřebí k realizaci záměru. V konkrétním případě šlo o to, že stavebník neměl na svém pozemku možnost zajistit dostatek parkovacích míst, a tak toto místo pro parkování získal od jiného vlastníka. Městský sodu v Praze po úřadu chtěl, aby si dostatečně prověřil, že skutečně bude možno parkovací místa vybudovat a žádal, aby toto bylo doloženo nájemní smlouvou. NSS mu rozsudek zrušil.
Prezentaci Venduly Zahumenské ze semináře Územní plány v soudní síni najdete ke stažení zde.
Prezentaci Venduly Zahumenské ze semináře Stavební uzávěry najdete ke stažení zde.
Prezentaci Venduly Zahumenské ze semináře Co všechno zařídí kvalitní územní plán najdete ke stažení zde.