V poslední době jsme se dostali k několik zajímavým případům souvisejícím s územním plánem. Včera nám soud doručil rozsudek, ve kterém potvrdil, že se nám podařilo zájmy jednoho z klientů – středočeské obce – obhájit. Případ měl několik zajímavých aspektů, o které se rádi podělíme. Navrhovatelé, kteří s novou podobu územního plánu nesouhlasili, vlastnili v obci pastvinu pro koně. Na její části obec vymezila skrze územní plán pás, který měl sloužit k zasakování. Na pásu bylo možno dál chovat dobytek, vlastníci nemuseli nic dělat. Vedle toho se navrhovatelům nelíbilo, že na jiné části pozemku nemohli stavět.
Otázka: Může být objednatelem územní studie investor?
Otázka: Může územní studie stanovit etapizaci namísto územního plánu?
Otázka: Vlastník domu si jej zateplil polystyrenovými deskami. Tím se zúžil pozemek obce (s tím jsme souhlasili), přes který vede průjezd k pozemku jiného vlastníka. Průjezd byl široký 3 metry, dnes je užší, ale ne pod 2, 5 metru. Druhý vlastník po obci chce, aby zařídila odstranění zateplení a aby byl průjezd široký jako předtím. Musíme to udělat?
V nejmenované středočeské obci zastupitelstvo rozhodlo, že ze svého středu vyloučí jednu zastupitelku, protože na ustavujícím zasedání konaném v říjnu 2022 oznámila, že se nachází ve funkci neslučitelné s mandátem (byla vedoucí odboru v jiném městě). Tento problém se vyřešil k 1. 1. 2023, kdy už na městském úřadu vykonávala jinou funkci.
Včera velký senát Evropského soudu pro lidská práva odmítnul jako nepřijatelnou stížnost pana Grosama na nedostatky českého systému kárného řízení. Toto rozhodnutí následovalo po rozsudku „malého“ senátu (č. 19750/13), o kterém jsme již psali zde. Pokud ovšem tento „úspěch“ povede orgány ČR k tomu, že současný systém ponechá ve stávající podobě, dá se očekávat, že brzy někdo opět uspěje ve Štrasburku se stížností.
Nejvyšší správní soud se zabýval jednou pražskou veřejně přístupnou účelovou komunikací, která vede dosti netradičně přes dům a zpřístupňuje mateřskou školu. Případ pro svoji zvláštnost nebyl u NSS poprvé. Již v roce 2016 soud konstatoval, že „neexistuje jediný rozumný důvod, proč by skutečnost, že je průjezd součástí domu, měla znamenat, že jím nemůže vést dopravní cesta. Tato argumentace by dávala smysl tehdy, pokud by se jednalo o část domu, která dopravu fakticky znemožňuje (např. souvislá zeď). Průjezd však k tomuto účelu přímo slouží a je z tohoto důvodu vybudován, proto se ostatně jako průjezd či průchod nazývá. Závěr, že jím nemůže vést pozemní komunikace, proto neobstojí.“ (Rozsudek Nejvyššího správního soudu […]
Na úřední desce Nejvyššího správního soudu jsme našli vskutku zajímavé rozhodnutí, které vybočuje z řady jiných rozsudků. Týkalo se povinnosti kraje zajistit dostatečnou veřejnou dopravu sloužící jako spojení mezi městem Kladnem a Prahou. Město zvolilo žalobu na ochranu před nezákonným zásahem. Požadovalo, aby krajský soud Středočeskému kraji zakázal v uvedeném zásahu pokračovat a přikázal mu obnovit rozsah dopravní obslužnosti ve stavu před zásahem. Krajský soud žalobu odmítl. NSS ale jeho rozhodnutí zrušil a věc mu vrátil k novému projednání. O jaké argumenty se opřel? To si řekneme v tomto článku.
Jako mnoho jiných lidí, i nás zaujal tweet našeho premiéra Petra Fialy k problematice nedostatečných kapacit škol.
Nejvyšší správní soud rozhodoval o územním plánu jednoho moravského města. Ten byl vydán už v roce 2016, ale k jeho přezkumu došlo v souvislosti se žalobou proti společnému povolení. Napadený územní plán změnil pozemek, který byl v původním územním plánu označen jako orná půda, přičemž se zde zčásti nacházely a v současnosti stále nacházejí zahrádkářské kolonie, na zastavitelnou plochu, která měla nově sloužit k výstavbě rodinných domů.