Nejvyšší správní soud dnes řešil důležitou otázku: šlo o to, zda se koeficient využití (zastavění) pozemku uplatní vůči souboru pozemků dotčených jedním stavebním záměrem, nebo je třeba jej vztáhnout na každý pozemek zvlášť. S podobným problémem jsme se setkali u několika našich klientů. Co k tomu soudci NSS řekli?
Zákon č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích v § 10 upravuje poplatek za povolení vjezdu s motorovým vozidlem. Ustanovení je to stručné a říká se v něm, že poplatek za povolení k vjezdu s motorovým vozidlem do vybraných míst a částí měst (dále jen „vybraná místa“) platí fyzická nebo právnická osoba, které bylo vydáno povolení k vjezdu s motorovým vozidlem do vybraných míst.
V rozsudku ze 23. 6. 2023 se Nejvyšší správní soud postavil za obec jako příjemce dotace ve sporu o to, zda poskytovatel má nebo nemá příjemci vyplatit část přislíbené dotace na sanaci bývalé skládky. Zdůraznil, že v případě pochybností ohledně výkladu dotační smlouvy se uplatní výklad ve prospěch příjemce dotace.
Zajímavou kauzu v těchto dnech rozhodoval Nejvyšší správní soud. Šlo o možnost vyměření poplatku za zhodnocení stavebního pozemku možností jeho připojení na stavbu vodovodu nebo kanalizace v situaci, kdy k faktickému zhodnocení pozemku došlo dříve, než nabyla účinnosti obecně závazná vyhláška obce zavádějící poplatkovou povinnost.
Nejvyšší správní soud rozhodoval o změně územního plánu města Brna. V tomto případu jeden ze sousedních vlastníků nesouhlasil s výstavbou výškových domů v blízkosti jeho rekreační nemovitosti nacházející se v Židenicích. Navrhovatel uvedl několik argumentů (zásah do práva vlastnického, práva na příznivé životní prostředí a práva na soukromí včetně ochrany před imisemi – konkrétně pak vadil příliš vysoký index podlažní plochy, který určuje, jak hmotná stavba bude).
Dnes Nejvyšší správní soud rozhodoval o stavební uzávěře, kterou vydala rada jedné středočeské obce. Dotčení vlastníci namítali jednak procesní pochybení (nesprávné zveřejnění přílohy návrhu stavební uzávěry s výčtem dotčených pozemků) a dále se cítili být zasaženi a nepřiměřeně omezeni na svých právech, neboť s vidinou brzké výstavby již vynaložili dle jejich slov značné prostředky. Krajský soud v Praze jejich návrh zamítl a zčásti (kvůli procesní chybě vůči některým navrhovatelům) stavební uzávěru zrušil. NSS ve shodě s ním pak kasační stížnost zamítl.
V poslední době jsme se dostali k několik zajímavým případům souvisejícím s územním plánem. Včera nám soud doručil rozsudek, ve kterém potvrdil, že se nám podařilo zájmy jednoho z klientů – středočeské obce – obhájit. Případ měl několik zajímavých aspektů, o které se rádi podělíme. Navrhovatelé, kteří s novou podobu územního plánu nesouhlasili, vlastnili v obci pastvinu pro koně. Na její části obec vymezila skrze územní plán pás, který měl sloužit k zasakování. Na pásu bylo možno dál chovat dobytek, vlastníci nemuseli nic dělat. Vedle toho se navrhovatelům nelíbilo, že na jiné části pozemku nemohli stavět.
Otázka: Může být objednatelem územní studie investor?
Otázka: Může územní studie stanovit etapizaci namísto územního plánu?
Otázka: Vlastník domu si jej zateplil polystyrenovými deskami. Tím se zúžil pozemek obce (s tím jsme souhlasili), přes který vede průjezd k pozemku jiného vlastníka. Průjezd byl široký 3 metry, dnes je užší, ale ne pod 2, 5 metru. Druhý vlastník po obci chce, aby zařídila odstranění zateplení a aby byl průjezd široký jako předtím. Musíme to udělat?