Silniční správní úřad v Říčanech a poté krajský úřad řešily zajímavou věc týkající se veřejně přístupné účelové komunikace, když rozhodovaly o tom, zda se na konkrétních pozemcích taková komunikace nachází či ne. Dospěly k závěru, že ne, což se žalobcům nelíbilo a obrátili se na Krajský soud v Praze. Ten jejich žalobu zamítl a lze očekávat, že podobný názor by měl i Nejvyšší správní soud, neboť zařadil rozhodnutí krajského soudu do své sbírky.
Otázka: Je vhodné a účelné zapracovat do jednacího řádu to, že zastupitelé nemají zveřejňovat informace, které jsou jim poskytovány v souvislosti s výkonem jejich funkce? Např. informace k chystaným výběrovým řízením, které obec připravuje.
Otázka: Jak řešit námitky – mají se, když je zastupitelstvo na příštím zasedání odhlasuje, že jsou důvodné, do toho předmětného zápisu dozapracovat? Nebo jen poznamenat do zápisu ze zasedání, na němž se o námitkách hlasovalo?
Otázka: S ohledem na GDPR, co když si ze zápisu ze zasedání zastupitelstva občan něco ofotí a zveřejní, vč. osobních údajů?
Otázka: Zapisovatelka (zastupitelka) vytvoří zápis, pak ho posílá k připomínkování všem zastupitelům. Podle mě je to chyba, protože se pak může změnit znění třeba i usnesení, než bylo opravdu schvalováno. Může se do zápisu před jeho předáním ověřovatelům takto zasahovat?
V roce 2021 se do sbírky rozhodnutí Nejvyššího správního soudu dostala tato právní věta: „Je-li správce daně v prodlení s úkony v oblasti placení daní, představuje podnět podle § 38 zákona č. 280/2009 Sb., daňového řádu, právní prostředek ochrany nebo nápravy ve smyslu § 85 s. ř. s., který je nutno vyčerpat před podáním zásahové žaloby.“
Krajský soud v Plzni řešil v roce 2007 zajímavý problém. Obec Stružná měla vrátit více než 13 a půl milionu z dotace na rozšíření kanalizace a vodovodu. Nové zastupitelstvo se rozhodlo pro poměrně svéráznou obranu. Tvrdilo, že starosta nebyl oprávněn bez zastupitelstva rozhodnout o podání žádostí o dotaci a ve skutečnosti se jednalo o použití prostředků soukromou osobou, která byla ve funkci starosty. Tato osoba by tedy měla sama peníze vrátit.
Dne 30. 3. 2023 vydal Evropský soud pro lidská práva nový rozsudek ve věci X proti České republice (stížnost č. 64886/19). Štrasburský soud přistoupil k revizi předchozího rozsudku ze dne 12. května 2022, neboť uznal, že česká soudkyně Kateřina Šimáčková se účastnila rozhodování ještě v rámci svého působení u Ústavního soudu ČR.
V daňovém řízení, v rámci kterého se rozhoduje o odvodu za porušení rozpočtové kázně, je možné uplatnit návrh na vyloučení úřední osoby podle § 77 daňového řádu. Jaké má tzv. námitka podjatosti důsledky a v jakých případech ji správní soudy uznaly jako důvodnou?
Nejvyšší správní soud se v rozsudku z konce března 2023 zabýval tím, jestli neuplatnění smluvních pokut může představovat umožnění podstatné změny závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku dle § 222 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek. S rozhodnutím by se měli seznámit všichni zadavatelé veřejných zakázek.