Otázka: Je obec po zrušení části územního plánu povinna pořídit změnu, i když podala kasační stížnost?
Otázka: Musí obec umožnit investorovi stavět větrníky na obecních pozemcích?
Otázka: Kdy se větrné elektrárny nemusí řešit v územním řízení?
Otázka: Může se opomenutý účastník územního řízení, kterému nebylo vůbec doručováno (ani územní rozhodnutí), nějak odvolat?
Někdy se stává, že příjemce dotace obdrží od poskytovatele určité ujištění, že určitý postup je v daném případě v pořádku. Pak ovšem přijde kontrola a příjemci je dané jednání vytýkáno jako pochybení, následně je uložen odvod za porušení rozpočtové kázně. Jak se soudy dívají na otázku legitimních očekávání příjemce?
V lednu 2023 se Nejvyšší správní soud zabýval případem, kdy společnosti Teplárna České Budějovice a. s. byl uložen odvod za porušení rozpočtové kázně ve výši skoro 6 a půl milionu korun (5% dotace) za nedodržení termínu ukončení projektu o více než 6 měsíců. Důvodem pro zásah ze strany NSS bylo nerespektování zásady přiměřenosti odvodu za porušení rozpočtové kázně.
Nejvyšší správní soud rozhodoval o kasační stížnosti, která se týkala Aktualizace č. 1 zásad územního rozvoje Jihomoravského kraje. Ta mj. vymezila nové rozsáhlé plochy nadmístního významu POP10 „Opatření na hlavních brněnských tocích“ jako veřejně prospěšné opatření a současně jako veřejně prospěšnou stavbu.
V únoru 2023 řešil Nejvyšší správní soud velmi praktickou otázku ohledně postupu příjemce dotace. Jak se má vyložit situace, kdy smlouva o poskytnutí dotace stanoví odlišné pravidlo než příručka pro příjemce? Předmětem posuzování byla Smlouva o financování projektu Společného regionálního operačního programu uzavřená mezi Ministerstvem pro místní rozvoj a žalobkyní (obecně prospěšnou společností) a příručka pro příjemce dotace vydaná ministerstvem.
Ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu se objevilo zajímavé rozhodnutí Krajského soudu v Praze. Ten řešil územní plán jedné obce, který nově zavedl regulativ omezující počet bytových jednotek v rodinných domech, a to tak, že bylo možné vymezit v rodinném domě pouze jednu bytovou jednotku a po uplynutí 5 let od zápisu rodinného domu do katastru nemovitostí dvě bytové jednotky.
Krajský soud v Praze v březnu 2023 rozhodoval o tom, zda bylo hlasování v referendu týkajícím se hazardních her, které se konalo v Kladně, platné, či nikoliv. Dospěl k závěru, že bylo neplatné. Proč? To si nyní ukážeme.