Otázka : Jakou roli má obecní úřad, když obec uzavře smlouvu s tzv. létajícím pořizovatelem?
Otázka: Jak může určený zastupitel ovlivnit podobu územního plánu?
Otázka: Může obec zrušit termín již oznámeného veřejného projednání upraveného návrhu územního plánu za účelem dodatečné úpravy návrhu ještě před veřejným projednáním?
Otázka: Je pořizovatel územního plánu vázán smlouvou s investorem?
Otázka: Může ministerstvo vnitra kontrolovat usnesení zastupitelstva obce, kterým byla schválena smlouva s investorem?
Otázka: Může obec v obecně závazné vyhlášce stanovit tzv. místní koeficient u daně z nemovitosti jen pro průmyslovou zónu?
Otázka: Může připomínky k územnímu plánu za obec podat i zastupitel sám namísto obce?
Otázka: Který orgán schvaluje připomínky obce k územnímu plánu?
Nejvyšší správní soud rozhodoval o zajímavém problému souvisejícím s místními referendy. Přípravný výbor se u soudů domáhal vyslovení neplatnosti jedné z referendových otázek, přičemž gró argumentace spočívalo v tom, jak se správně počítá, kolik osob se účastnilo hlasování. V rozsudku se konkrétně uvádí: „Navrhovatel nesouhlasil se způsobem výpočtu kvora pro závaznost rozhodnutí přijatého v místním referendu. Stanovení počtu oprávněných osob, které se referenda zúčastnily, podle počtu vydaných úředních obálek považoval za nezákonné. Domáhal se toho, aby se vycházelo z počtu odevzdaných hlasů.“
Veřejný ochránce práv řešil zajímavý případ týkající se prokazování toho, že byly všechny potřebné dokumenty řádně zveřejněny na úřední desce. Konkrétně šlo o to, zda byla informace o záměru samosprávy prodat nemovitý majetek dostupná i na online úřední desce. Ministerstvo vnitra, které mělo celou kauzu na stole jako první, potvrdilo, že dle relevantních podkladů zveřejnění proběhlo tak, jak mělo. Ombudsmanovi se to ale nezdálo, neboť ministerstvo vycházelo jen z dokladů, které mu předložil městys.