Nejvyšší správní soud rozhodoval o jedné stavební uzávěře. Vzhledem k tomu, že se právě stavební uzávěrou snaží mnohé obce řešit neutěšenou situaci s rozsáhlou výstavbou a nekvalitním územním plánem, je jistě dobré vědět, jak na tato opatření obecné povahy nahlížejí soudy (krajský i Nejvyšší správní podání vlastníků zamítly).
Ústavní soud v lednu 2023 vydal nález ve věci územního plánování. To se nestává tak často a můžeme jistě říci: díky bohu za to, protože ze strany ústavních soudců, kteří se územnímu plánování nevěnují do detailů (na rozdíl od těch z Nejvyššího správního soudu), to obvykle to nebývají šťastné a pro praxi přínosné zásahy. Pojďme se nyní podívat, o co šlo a jaké má nejnovější nález Ústavního soudu následky pro obce.
Otázka: Který orgán obce rozhoduje o tom, že se se požádá orgán územního plánování obce s rozšířenou působností, aby pořídil pro obec územní plán?
Otázka: Musíme pořizovat zápisy z výborů zastupitelstva a zveřejňovat je?
Otázka: Musí obec financovat vodovod ze svých zdrojů, když chce zavést místní poplatek za zhodnocení pozemku?
Otázka: Musíme při zrušení vyhlášky Ústavním soudem vracet zaplacený místní poplatek?
Otázka: Jak se řeší situace, kdy je obecně závazná vyhláška formulována nejasně?
Otázka: Na jaké informace má právo opoziční zastupitel?
Nejvyšší správní soud vydal další zajímavé rozhodnutí, které se týká veřejně přístupných účelových komunikací. V posuzovaném případě měla být na jednom pozemku povolena přístavba rodinného domu. S tím nesouhlasil soused, přes jehož pozemek vedla od rodinného domu k místní komunikaci zpevněná cesta. Tu považoval stavební úřad právě za veřejně přístupnou účelovou komunikaci, nicméně vlastník pozemků s tím nesouhlasil.
Otázka: Může obec znovu přidělit číslo popisné, které měla zbouraná nemovitost?