Plánovací smlouvy podle nového stavebního zákona (část VI.): nárok na uzavření veřejnoprávní smlouvy

V rámci naší minisérie o plánovacích smlouvách podle zákona č. 283/2021 Sb., stavební zákon se dostáváme k ošemetné otázce: Má investor nárok na uzavření plánovací smlouvy? Pokud ano, v jaké situaci? Pojďme se podívat na paragrafy a judikaturu.

Plánovací smlouvy podle nového stavebního zákona (část V.): zrušení územního plánu kvůli špatné smlouvě

Novým článkem pokračujeme v naší minisérii věnované plánovacím smlouvám podle nového stavebního zákona. Tentokrát se zaměříme na rizika spojená se soudním přezkumem územně plánovací dokumentace vydané v podobě podle smluvních požadavků stavebníka.

NSS k omezení ubytovací kapacity v územním plánu

O územním plánu jedné středočeské obce, který se ocitl u soudu, jsme již psali. Krajský soud tehdy zrušil několik částí územního plánu, zejména proto, že regulace byla příliš podrobná a obec současně nerozhodla o tom, že územní plán bude mít prvky regulačního plánu. Jedna z těchto částí stanovila nepřípustné využití plochy pro „ubytovací kapacity bez vazby na sportovní činnost na navazujících plochách“. NSS ale právě tuto část rozsudku krajského soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu projednání.

Dotaz č. 200: průtahy při pořizování územní studie

Otázka: Obec vydala územní plán s podmínkou pořízení územní studie do 6 let od nabytí účinnosti územního plánu s tím, že chce záměr co nejvíce oddálit. Kdy musí obec začít pořizovat studii? Musí začít hned, jakmile budou vlastníci pozemků požadovat, nebo má čas a musí si jen hlídat, aby neutekla lhůta a podmínka nakonec neodpadla? Nebo vlastně studii nemusí začít nikdy a po 6 letech podmínka propadne? Bude za tento „zdržovací“ postup obec postižitelná?

Dotaz č. 199: malá vodní elektrárna a prioritní veřejný zájem

Otázka: Investor chce na území naší obce vybudovat malou vodní elektrárnu. Víme, že soláry a větrníky jsou prioritními záměry a měly by být upřednostněny a územní plán je v podstatě nemůže zakázat. Je to tak i u malých vodních elektráren?

Dotaz č. 198: právní povaha jednoduché smlouvy mezi obcí a stavebníkem o finančním příspěvku

Otázka: Chceme se stavebníkem uzavřít smlouvu o finančním příspěvku na infrastrukturu. Ničeho jiného by se smlouva týkat neměla  (infrastruktura v lokalitě  je  již vybudovaná) . Nejsme si jisti tím, jestli má jít o veřejnoprávní plánovací smlouvu podle stavebního zákona nebo o soukromoprávní smlouvu?

NSS ke zrušení zastavitelnosti pozemků

Nejvyšší správní soud rozhodoval o dalším územním plánu. Tentokrát se jedna obec pokusila zrušit zastavitelnost několika pozemků a u soudů prohrála, protože si počínala diskriminačně a svévolně – zatímco jedněm vlastníkům zastavitelnost zrušila, jiným ji rozšířila nebo dokonce nově vymezila a svoje počínání nijak nevysvětlila. Je zřejmé, že odpověď na otázku, kdy se konečně obce, nebo lépe řečeno projektanti, naučí, jak vytvořit pořádný územní plán a nedělat doslova školácké chyby, zůstává nadále ve hvězdách.

NSS: 15 let jste nestavěli, tak máte jen pole, milí vlastníci

Nejvyšší správní soud dostal možnost se zabývat dalším územním plánem. Tentokrát byli nespokojení vlastníci, jejichž pozemky byly původním územním plánem určeny pro drobnou výrobu a po přijetí nového územního plánu se z nich stala zemědělská půda. Vlastníci nesouhlasili ani s tím, že územní rezerva nebyla překlopena do původně zamýšleného využití, ale pozemky zůstaly rovněž nezastavitelné (mj. proto, že šlo o cenné zemědělské půdy). Krajský soud uzavřel, že k omezení vlastníků došlo po právu, neboť na pozemcích zástavbu po dobu 15 let nerealizovali a nový územní plán vyšel při volbě regulace z faktu, že se na pozemcích jednoduše pole skutečně nachází. NSS slova krajského soudu potvrdil.