Motto: Podle studie Prof. Mi Yan z Finské Lappeernrate University se každý den během pandemie COVID-19 vyprodukovalo v Evropě více než 1600 tun plastového odpadu jen z roušek a respirátorů – celkem tedy 584 miliard tun ročně. Pro představu, globálně se měsíčně použilo 210 miliard roušek a respirátorů. Pokud bychom roušky zařadili za sebe, obepnuly by celou Zemi kolem do kola. Z pohledu globálních emisí došlo ke zvýšení emisí CO2. Podle studie Prof. Klemeše z VUT Brno je odhadovaná uhlíková stopa jedné masky N95 (ekvivalent FFP2) 50 g ekvivalentu CO2, což dle propočtu tvoří až 10 000 tun CO2 měsíčně. Alarmující jsou i zjištění, že až 8 % odpadu končí […]
Městský soud v Praze se v nedávném rozsudku zabýval otázkou významu řízení o odstranění stavby pro osoby, které jsou vlastníky pozemku sousedícího s černou stavbou. V dané věci museli na pravomocné skončení řízení tito vlastníci čekat přes 10 let. Rozhodnutí stavebního úřadu bylo opakovaně rušeno, věc byla vedena také před správním soudem.
Při odškodňování nemajetkové újmy za nepřiměřeně dlouhé soudní nebo správní řízení je jedním ze zásadních kritérií význam daného řízení pro účastníka.
V červenci loňského roku Městský soud v Praze rozhodl ve prospěch našeho klienta ve věci náhrady nemajetkové újmy za nepřiměřeně dlouhé správní řízení o odstranění stavby kůlny. Žalobce nakonec získal odškodnění ve výši skoro 130 tisíc Kč + úrok z prodlení a náklady řízení.
Roky 2020 a 2021 byly úrodné na rozhodování soudů o náhradách investorům za změny územních plánů. Nejen Nejvyšší soud, ale i ten Ústavní vydal několik důležitých rozhodnutí. Dovolujeme si vás informovat o těch nejdůležitějších novinkách.
Nejedna obec se potýká s tím, jak při územním plánování vhodně vymezit v územním plánu jednotlivé prvky územních systémů ekologické stability, aniž by nepřiměřeně zasáhla do práv vlastníků a nedočkala se tak leda zrušení části územního plánu soudem. Je to vskutku nelehký úkol a základní doporučení zní tak jako jindy: hlavně všechno pořádně a pravdivě odůvodnit. Nápomocný může být jistě i nejnovější rozsudek Nejvyššího správního soudu, který řešil územní plán obce Chocerady. V něm byla vymezena plocha lokálního biocentra a ta současně byla veřejně prospěšným opatřením. S tím nesouhlasili vlastníci předmětných pozemků, prvek ÚSES přitom na jejich pozemcích byl vymezený i podle předchozího územního plánu.
Ve čtvrtek 17. 3. 2022 Evropský soud pro lidská práva zveřejnil rozsudek ve věci FU QUAN, s. r. o. proti České republice. Šlo o společnost, která dovážela do ČR zboží z Číny. Proti jejím společníkům bylo vedeno trestní stíhání a zároveň byl zajištěn majetek společnosti. Po zproštění společníků obžaloby, trvalo státním orgánům další rok a 4 měsíce, než byl zajištěný majetek společnosti navrácen. Společnost se pak u soudů neúspěšně domáhala odškodnění za jeho znehodnocení. Soudci ESLP dospěli k závěru, že došlo k porušení práva společnosti na ochranu majetku.
Naše advokátní kancelář měla možnost zastupovat u soudu jednu obec, která se dostala do potíží kvůli vyhlášené stavební uzávěře. Protože se do podobné situace dostává řada zejména malých samospráv, jež nedisponují rozsáhlým úřednickým aparátem, dovolujeme si shrnout podstatné body rozsudku Krajského soudu v Praze. Než se pustíme do právních argumentů, jen stručně popíšeme, co co šlo. Stavební uzávěra v obci platila pro nezastavěné území vymezené územním plánem jako lesní plochy, v grafické části územního plánu označené „ZL“. Stavební uzávěrou byla zakázána stavební činnost týkající se staveb oplocení lesních ploch v nezastavitelném území obce.
Rozhodnutí Nejvyššího správního soudu sice nedávají důvod k optimismu, přesto ale došlo ke zrušení několika opatření, resp. prohlášení jejich nezákonnosti. Obracíte se na nás, jestli zastoupíme ty, kdo v důsledku nezákonných mimořádných opatření nemohli chodit do restaurací, kaváren a barů. Rozhodli jsme se proto, že nabídneme zletilým fyzickým osobám společné uplatnění nároku podle zákona č. 82/98 vůči ministerstvu zdravotnictví za dopady těchto opatření.
NSS rozhodoval onehdy v zajímavé kauze týkající se územního plánu obce Rybníky, kterým byla plocha výroby a skladování změněna na zemědělskou půdu. Navrhovateli se především nezamlouvalo, že územní plán učinil tak závažnou změnu, i když z katastrální mapy a ze skutečného stavu v okolí pozemků bylo zřejmé, že pozemky jsou úzce spojeny s provozem výroby a skladů, a vedle toho obec nerespektovala faktický způsob využívání pozemků, který byl povolen.