Nejvyšší soud v nedávném rozsudku č.j. 30 Cdo 3118/2020-250 vyjasnil některé otázky odškodňování nepřiměřené délky správních řízení podle zákona č. 82/98 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem. Konkrétně se věnoval případu, kdy byla namítána nepřiměřená délka daňového řízení. Starší judikatura k odškodňování nepřiměřené délky správních řízení Původně rozhodovací praxe Nejvyššího soudu připouštěla odškodňování nepřiměřené délky správních řízení pouze tam, kde se jednalo o řízení, které by spadalo pod ochranu čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (Úmluva). Muselo se jednat o řízení, jehož předmět měl civilněprávní povahu. Na základě judikatury ESLP bylo na místě klást tyto otázky, […]
Před několika dny zveřejnil Nejvyšší správní soud další rozhodnutí týkající se územního plánu, kterým město Zábřeh zasáhlo do vlastnického práva společnosti Wanemi. Proč město svůj územní plán neobhájilo, přiblížíme v tomto článku.
V neděli 1. 8. 2021 nabyl účinnosti Protokolu č. 15, kterým se mění Úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod. Hlavní změna, na kterou je potřeba upozornit, spočívá v tom, že půl roku poté, tedy od 1. 2. 2022, se zkrátí lhůta pro podání stížnosti k ESLP ze šesti na čtyři měsíce.
Pro každou obec je klíčové, jak o územních plánech rozhodují soudy. V judikatuře lze najít mnohá poučení, která umožní samosprávám vyhnout se chybám, jichž se dopustily jiná města a obce. Přehled nejnovějších soudních rozhodnutí najdete v časopise Urbanismus a územní rozvoj (č. 1/2021).
Na webu Ministerstva pro místní rozvoj „ObcePRO“ najdete novou metodiku, která se týká zavádění adaptačních strategií.
Zákon č. 183/2006 Sb., stavební zákon na několika místech týkajících se územního plánování operuje s termíny pořizovatel a projektant. Jaký je mezi nimi rozdíl a jaké postavení má vůči těmto dvěma subjektům obec, která územní plán vydává?
Jedna z věcí, která je pro obce noční můrou, je soudní spor o územní plán. Dochází k nim poměrně často, ale na většinu z nich je možné se připravit a obstát v nich. Jak? Základním předpokladem je samozřejěm kvalitně zpracovaný a odůvodněný územní plán, který sleduje legitimní cíle a vlastníky pozemků neomezuje nad přiměřenou míru. Jak dát takový územní plán dohromady si řekneme jindy, dnes se zaměříme na to, v jakých situacích se může územní plán před soud dostat.
Právě sedím ve vlaku z Prahy. Vindobona jede už 3 hodiny a pomalu se blíží do brněnské části zvané Kénik (česky Královo Pole). Protože mám ještě chvilku, než vyskočím na Hlaváku, ráda bych poreferovala o Letní škole územního plánování Středočeského kraje, ze které se právě vracím. Jako lektorka jsem měla možnost přednášet starostkám, starostům a zastupitelům o územním rozvoji obcí: hlavně pak o územním plánování, etapizaci, stavebních uzávěrách, nebo o soudním přezkumu územních plánů a ochraně vlastnického práva.
Na Advokátním deníku se píše o jednom zajímavém sporu, kde jsme zastupali ažalobce. Šlo (a jde) o to, jestli musí samospráva vést spis k územnímu plánu a zda do něj mohou dotčené subjekty (občané, spolky, vlastníci) nahlížet. Na první otázku odpověď již máme, zodpovězení druhé je ještě ve hvězdách, resp. čekáme, co na to řekne Městský soud v Praze, ke kterému se kauza spisu k Metropolitnímu plánu vrací od Nejvyššího správního soudu.
Se svolením autorky přebírám text Venduly Zahumenské k připravovanému stavebnímu zákonu z webu Investor Zahumny.