Z naší praxe víme, že problémy obcí s územním rozvojem se sobě navzájem podobají. Proto se domníváme, že je dobře myslet na to, že zákon č. 128/2000 Sb., o obcích umožňuje, aby při výkonu samostatné působnosti samosprávy vzájemně spolupracovaly, a tím šetřily nejen finance, ale také administrativní síly a zvyšovaly svoje znalosti a zkušenosti. K této spolupráci může docházet v mnoha oblastech, ať už jde o školství, sociální péči, zdravotnictví, kulturu, ochranu životního prostředí, cestovní ruch, správu veřejné zeleně a veřejného osvětlení, komunální odpad anebo vodovody a kanalizaci. Spolupráce je zkrátka dobrá u všech rozsáhlých a dlouhodobých záměrů.
V územní plánování vystupuje řada aktérů. Hlavní je samozřejmě pořizovatel a obec, o jejíž územní plán jde. Zapojit se mohou také občané, kteří podávají připomínky, a vlastníci pozemků; ti mohou dokonce v rámci veřejného projednání uplatňovat námitky (o těch musí zastupitelé rozhodnout a svoje rozhodnutí odůvodnit). Významnou roli hrají také dotčené orgány, jejichž hlavním úkolem je pohlídat, aby územní plán nebyl v rozporu s veřejnými zájmy. To vyplývá nejen z právních předpisů. Ale také z judikatury: „Úkolem dotčených orgánů v rámci procesu přijímání územního plánu či jeho změny je střežit veřejný zájem, k jehož ochraně jsou zmocněny. Ve svých stanoviscích tedy neposuzují, zda je navrhovaná změna územního plánu ve veřejném zájmu, ale zda s veřejným zájmem, který […]
Při naší práci se setkáváme s tím, že obce mnohdy váhají, zda mohou územním plánem zasáhnout do vlastnických práv. To je správně – opatrnost a uvážlivost je vždy na místě, přehnaný strach ze změny v území ale nikoli. Územní plánování se totiž děje ve veřejném zájmu a v jeho průběhu může docházet k zásahům do vlastnického práva, mj. může určovat vlastníkům, jak mohou pozemky využívat, v některých případech bez náhrady za omezení vlastnického práva. Územní plán vyjadřuje rovnováhu a kompromis mezi zájmy obce, stanovisky dotčených orgánů, vlastníků pozemků a staveb i sousedních obcí. Cílem je dosáhnout obecně prospěšného souladu veřejných a soukromých zájmů při harmonickém využití území.
Semináře pro starostky, starosty a zastupitele jsme měli vždycky moc rádi. Bavilo nás nakoupit zákusky a chlebíčky, kávu a čaj a vyrazit na cestu za lidmi, kteří se zajímají o rozvoj svých obcí a měst. Po šesti nebo sedmi hodinách přednášení a zodpovídání dotazů jsme se nikdy necítili unaveni – naopak jsme celou cestu mezi Prahou a Brnem strávili rozhovorem o tom, co všechno jsme slyšeli nového a jak by se daly problémy samospráv ještě líp vyřešit. Dnes se s vámi nesmíme setkat naživo, což je nám doopravdy líto. Stejně tak se nám ale stýská po samotných seminářích, a tak jsme velmi vděční agentuře BOVA, že nám umožnila se s […]
Mnohé obce se snaží vyřešit problém s developerskou výstavbou a nedostatečnou infrastrukturou tím, že do územního plánu dají podmínku etapizace výstavby. Desítky rodinných domů nebo bytový dům se pak mohou začít budovat až tehdy, kdy je rozšířena čistička odpadních vod nebo vybudována pozemní komunikace, chodníky nebo postavena mateřská škola. Investorům se samozřejmě podmínky etapizace líbí podstatně méně než zastupitelům. Především nesouhlasí s odložením investice. Jak rychle musí být infrastruktura dobudována, aby byla etapizace v územním plánu ještě přiměřená? Na tuto otázku dal loni odpověď Krajský soud v Praze. Rozhodnutí bylo zařazeno do Sbírky Nejvyššího správního soudu, čímž byl stvrzen jeho význam. Právní věta: „Nelze trvat na tom, že podmínka etapizace musí být v […]
Podali jsme za jednoho bodrého muže další žalobu proti nesmyslnému krizovému opatření – zákazu cestovat mimo okresy.
V srpnu loňského roku vydal Ústavní soud jedno zajímavé rozhodnutí. Týkalo se náhrad investorům za změny územního plánu, což je pro mnoho obcí téma více než aktuální. Na Ústavní soud se obrátila vlastnice pozemků, která chtěla pozemky svěřit developerovi, aby na jednom z nich postavil domek pro ni samotnou a na zbytku pak další na prodej. Obec ale změnila územní plán, než tyto plány stihli realizovat. Hned zpočátku je nutno říci, že vlastnice z různých příčin otálela s výstavbou po řadu let (promarnila 10 roků od původního záměru stavět až do okamžiku, kdy opět chtěla záměr realizovat). Byla dokonce až tak nedbalá, že se nezajímala o přípravu nového územního plánu a nezapojila […]
Psát o tom, v čem všem byl rok 2020 podivný je nošením dříví do lesa. O tom byly napsány tisíce úvah a blogů. Raději se proto zaměříme na to, co je normální a běžné. Představíme si dobý rok 2021. Přejeme si, aby děti chodily do školy, aby se mohly radovat ze sportovních a jiných úspěchů v kroužcích. Doufáme, že staří lidé budou chodit na jaře ven a vídat se se svými blízkými. Sníme o tom, že uspořádáme semináře pro města a obce a budeme se bavit o územním plánování, smlouvách s investory a o přestávce si s účastníky dáme dobrý chlebíček. Protože se nehodláme vzdát toho, co nás doopravdy zajímá, […]
Den před Štědrým dnem byla na webu rakouského ústavního soudu zveřejněna zpráva, že soudci zrušili opatření ministerstva školství, která nařizovala dětem jednak nosit roušky ve školách a zaváděla střídavý (dělený) systém výuky, který známe i u nás, kdy chodí do školy jen část třídy.
Předevčírem jsme psali o tom, že Ústavní soud vzkázal jedné ze stěžovatelek, že se jí vládní opatření „pro boj s koronavirem“ nijak nedotýkají a nezasahují do její právní sféry. Nevadí, že může opustit domov jen tehdy, pokud splňuje jednu z mála výjimek pro vycházení. Nevadí, že její syn, který se ani ne před rokem zotavil z velmi, velmi vážné nemoci, nesmí chodit do školy, kam se velmi těšil. Nevadí, že se nesmí svobodně shromažďovat. Nevadí, že se nesmí stýkat s přáteli a blízkými lidmi. Nic z toho NEZASAHUJE do jejích práv. Je totiž úplně normální, podle našich ústavních soudců, že vám vláda může sebrat jakékoli základní právo.