Ústavní soud odmítl stížnost proti zásahu spočívajícímu v zákazu vycestovat ze země, který vláda v rámci nouzového stavu přijala. Podle pléna Ústavního soudu by bylo možné se stížností zabývat teprve tehdy, když by bylo opatření vlády napadáno společně s rozhodnutím, které bylo na jeho základě vydáno.
Naše žaloba proti opatřením, která zakázala školní docházku, dnes byla zamítnuta. Pro soud byly evidentně podstatné podklady, které ministerstvo dodalo. Na jejich základě také v rozporu s ustálenou judikaturou městský sám sepsal odůvodnění pro mimořádná opatření ministerstva zdravotnictví. Samo ministerstvo se s nějakým odůvodňováním neobtěžovalo. Dokonce bezostyšně lhalo (k žádosti o informace), že žádné podklady a analýzy pro svoje rozhodování nemá. Dosud jsme měli za to, že to tu všechno řídí vir.
Obracejí se na nás občané, kteří jsou zoufalí z toho, že jejich dítě má mít zejm. v důsledku přijetí zvláštního zákona č. 135/2020 Sb, o zvláštních pravidlech pro přijímání k některým druhům vzdělávání a k jejich ukončování ve školním roce 2019/2020, pouze jeden termín jednotné přijímací zkoušky na střední školu. a to přesto, že je prokázáno, že dva termíny oproti jednomu zajistí spravedlivější podmínky a snižují vliv náhody. I dítě, které se dobře připravovalo a má vynikající předpoklady pro to, aby na střední škole studovalo, může mít trému nebo prostě jen „špatný den“ a dva termíny toto pomáhají eliminovat. Proto jsme se sami rozhodli podat v této věci ústavní stížnost.
Dnes a denně u nás doma děkujeme všem dobrým silám, že je Babiš tak špatný, egoistický, prospěchářský a na svoje podnikání zaměřený politik bez kousku lidského soucitu. Je natolik neschopný, že zákony, které by naprosto zničily naši zemi, začal předkládat až teď, když už mu zmatení poslanci ve Sněmovně za falešné modlitby netleskají a kdy občané začínají odhazovat paniku, kterou jim Babiš chtěl zatemnit zdravý úsudek. Zlo, které vytvořil, konečně začíná požírat svoje stvořitele. Navíc si kolem sebe sestavil vládu ze sobě rovných. Přejme si, ať se navzájem zardousí.
Nemůžeme přihlížet tomu, jak nepodloženými výroky představitelé této země obviňují přeshraniční pracovníky z šíření viru. První trestní oznámení v tomto ohledu jsme podali na prezidenta ČLK. Podané oznámení je dostupné zde.
Po smělé myšlence Rekonstrukce státu na vytvoření nového krizového zákona v tom nejnevhodnějším čase přišla vláda se svým vlastním nápadem, jak si uzurpovat moc ve státě a zničit demokracii. Jedná se o novelu zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví. Pod sepranou rouškou zájmu o naše životy se Andrej Babiš pokouší upevnit svoje pozice a stát se neomezeným diktátorem České republiky. Tomáš Sokol k tomu řekl, že střízliví poslanci mu návrh zákona odmávnout nemohou. Uvidíme, kolik máme ve Sněmovně příčetných lidí a kolik z nich už od května nemusí nosit roušku.
(Klikněte na obrázek pro zobrazení v plné velikosti).
Usnesením Městského soudu v Praze č. j. 10 A 50/2020- 25 byla odmítnuta žaloba, kterou žalobce požadoval konstatování zásahu, že nemožností vycestovat v důsledku vládního usnesení č. 76/2020 Sb., o přijetí krizového opatření došlo k nezákonnému zásahu. Současně žalobce požadoval také zrušení usnesení o vyhlášení nouzového stavu jako opatření obecné povahy.
Když Greta Thunberg přednesla svůj projev ke světovým lídrům, sklidila potlesk i posměch. Jak jinak. Mnoho lidí s ní souhlasí a mnohé irituje. Její otázka „How dare you?“ ale byla víc než přiléhavá. Kolik Češek a Čechů se dnes ptá naší neuvěřitelné vlády: „Jak se opovažujete?“ Ti jadrnější z nás k tomu přidají ještě jiné slovo, to ale nebudeme zmiňovat, abychom zbytečně nesnižovali vážnost advokátního stavu, což by mohlo naštvat Ústavní soud a třeba i Advokátní komoru a vyprovokovat slabší jedince k psaní udání. Budeme raději laskaví, stresu už má každý z nás dost i bez hanlivých výrazů. Náš stát se opovážil a bezohledně ničí naši zemi a naši budoucnost, rozhodli jsme […]
Naše vláda bohužel vůbec nerozumí právu a zřejmě ani nemá dobré externí advokáty, kteří by jí vysvětlili, jak to Městský soud v Praze myslel, když jí vytkl, že v době nouzového stavu nechá rozhodovat ministra zdravotnictví. Premiér a ministr vnitra si z toho všeho sobě vlastními lišáckými myšlenkovými pochody dovodili, že je třeba udržovat zemi a lid v nouzovém stavu a do budoucna změnit zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví. Tím by si vláda zajistila prakticky neomezené pravomoci i v „klidovém stavu“. Pravdu má advokát Tomáš Sokol, když říká, že novelu nemohou střízliví poslanci „odmávnout“.