Možnost ekologických spolků účastnit se řízení o správních deliktech podle zákona o ochraně přírody a krajiny

Ústavní soud se ve svém nálezu ze dne 18. 12. 2018, sp. zn. II. ÚS 1685/17, věnoval otázce postavení ekologických spolků v řízení o správních deliktech podle zákona o ochraně přírody a krajiny. Ústavní soud přitom připustil, že v určitých případech se ekologické spolky mohou účastnit řízení o správních deliktech podle § 70 odst. 3 zákona o ochraně přírody a krajiny.

Ústavní soud Zahumny #41 – protiústavnost mostecké „sedací vyhlášky“

Plénum Ústavního soudu (soudce zpravodaj Josef Fiala) vyhovělo návrhu Ministerstvu vnitra a zrušilo dnem vyhlášení nálezu ve Sbírce zákonů ustanovení čl. 2 písm. b) a čl. 4 obecně závazné vyhlášky statutárního města Mostu č. 6/2015, o zabezpečení místních záležitostí veřejného pořádku, o ochraně veřejné zeleně a zlepšení vzhledu města. Při přezkoumání obecně závazné vyhlášky Ústavní soud zpravidla volí test čtyř kroků, v jehož rámci posuzuje pravomoc obce k vydání obecně závazné vyhlášky, zda obec při jejím vydání nevykročila z mezí zákonného zmocnění, zda nezneužila svoji působnost či neporušila zákon, a konečně poměřuje obsah obecně závazné vyhlášky kritériem „rozumnosti“. Ústavní soud dospěl k závěru, že napadená ustanovení neobstála již v druhém […]

Ústavní soud Zahumny #40 aneb k (ne)možnosti soudce odvolat se v kárném řízení

Ústavní soud se v rozhodnutí ze dne 30. 10. 2018, sp. zn. III. ÚS 2023/18, zabýval otázkou, zda nemožnost podání odvolání v kárném řízení je v souladu s ústavním pořádkem. Stěžovatelka namítala porušení svého práva na spravedlivý proces ve skutečnosti, že proti rozhodnutí kárného senátu není odvolání přípustné. Touto problematikou se zabýval Ústavní soud i v nálezu ze dne 29. 9. 2010, sp. zn. Pl. ÚS 33/09 , a dospěl k závěru, že kárné řízení se soudci obecných soudů není řízením o trestním obvinění ve smyslu čl. 6 a čl. 7 odst. 2 Úmluvy, neboť jde z hlediska systematiky právního řádu o řízení nikoliv trestní, na čemž nemůže nic změnit ani […]

Ústavní soud Zahumny #39 aneb k dokončení procesu umělého oplodnění po smrti manžela

Právní úprava související s umělým oplodňováním vychází z morálních, kulturních, náboženských a etických hodnot dané společnosti. Podle Ústavního soudu je tak především na zákonodárci, aby stanovil podmínky a pravidla pro vznik života jiným než tradičním způsobem. Ústavní soud považuje v souvislosti s projednávaným případem za podstatnou především okolnost zmíněnou i Nejvyšším soudem, a to že v tomto případu „nelze vyloučit pochybnosti stran skutečné vůle zesnulého manžela žalobkyně stát se otcem i po své smrti. Informovaný souhlas s kryokonzervací spermií totiž obsahoval výslovné ustanovení o zničení tohoto biologického materiálu v případě jeho úmrtí. Uvedené též znamená, že kryokonzervované spermie muže tvořícího neplodný pár, nelze po smrti použít k léčbě tohoto páru, […]

Ústavní soud Zahumny #38 aneb v Brně si UBER nezavoláš

Ústavní soud vyhověl ústavní stížnosti společnosti LIDO TAXI RADIO, spol. s r. o. a zrušil usnesení Vrchního soudu v Olomouci, kterým soud změnil usnesení krajského soudu tak, že se stěžovatelčin návrh na nařízení předběžného opatření společnosti UBER zdržet se provozování a zprostředkování taxislužby na území statutárního města Brna zamítá. Vrchní soud v Olomouci tak bude muset znovu rozhodnout o odvolání proti předběžnému opatření, kterým bylo společnosti Uber uloženo zdržet se provozování taxislužby v Brně. Nález Ústavního soudu ze dne 5. listopadu 2018, sp. zn. III. ÚS 4072/17 je dostupný zde.

Ústavní soud Zahumny #37 aneb vyklizení Kliniky v Praze

Vlastník kliniky uzavřel na základě autonomní vůle a vstřícně se stěžovatelkou smlouvu o výpůjčce, na jejímž obsahu se smluvní strany shodly. Stěžovatelka proto musela  počítat také s možností, že po uplynutí sjednané doby výpůjčky kliniky nebude smlouva prodloužena, a ona tak bude muset kliniku přestat užívat. Navíc Správa železniční dopravní cesty opakovaně uvedla před obecnými soudy, že hodlá kliniku začít využívat pro vlastní účely. Výkon vlastnického práva v podobě užívání kliniky pro účely činnosti vedlejší účastnice řízení však není možný, je-li klinika bezdůvodně okupována stěžovatelkou a jejím kolektivem. Je rovněž pravděpodobné, že počátku užívání kliniky bude předcházet potřebná rekonstrukce objektu, kterou nelze provést, je-li v budově činné stěžovatelčino autonomní centrum. […]

Ústavní soud Zahumny #36 aneb když se rodiče hádají o tom, zda očkovat dítě

V situaci názorového sporu mezi rodiči ohledně očkování dítěte není obecně vyloučeno, aby jeden z rodičů úspěšně uplatnil výhradu svědomí, avšak v takovém případě bude nutno vážit svobodu svědomí rodiče oponujícího očkování jak s veřejným zájmem na ochraně zdraví, tak s totožnou svobodou svědomí druhého rodiče, neboť právo na péči o dítě a jeho výchovu náleží oběma rodičům. Oprávněná výhrada svědomí vůči jakékoli zákonné povinnosti navíc může být uplatněna jen v mimořádných případech a mimo jiné musí být opřena o dostatečně naléhavé důvody. Nález Ústavního soudu ze dne 8. října 2018, sp. zn. II. ÚS 725/18, je dostupný zde.