V roce 2012 natočila TV Nova reportáž o příručce konzervativního římskokatolického kněžského bratrstva, která obsahovala rady, jak se mají návštěvníci kostela obléknout. Za reportáž byla televize pokutována pro neobjektivitu a nevyváženost. Ústavní soud však ve svém nálezu z 30. ledna 2018 rozhodl, že pokutou bylo porušeno právo na svobodu projevu televizní stanice.
Pořízení územního plánu je výkonem samostatné působnosti obce. Je tedy na rozhodnutí zastupitelstva obce, aby z množství v úvahu připadajících způsobů využití území, které odpovídají zákonným kritériím, vybralo určité řešení. Do tohoto výběru, pokud nevybočí ze zákonného rámce, není oprávněn nikdo jakkoli zasahovat. V rozsudku ze dne 28. 3. 2008, č. j. 2 Ao 1/2008-51, Nejvyššího správního soudu (NSS) se uvádí, že „z žádné zákonné normy či normy práva ústavního nelze dovodit existenci subjektivního práva vlastníka nemovitosti, aby v rámci územně plánovací dokumentace byla tato nemovitost zahrnuta do určitého konkrétního způsobu využití….“.
Pro čerpání dotace jsou vždy stanoveny určité podmínky. V případě jejich nedodržení může nastat tzv. porušení rozpočtové kázně, které s sebou nese následek, jakým je i vrácení celé poskytnuté dotace neboli odvod. Ne vždy je však zřejmé, zda se v konkrétním případě o porušení rozpočtové kázně jedná. Stejně tak není zcela jasné, zda je i za marginální porušení dotačních podmínek třeba vrátit celou dotaci, nebo pouze její část s ohledem na závažnost porušení. Čelit těmto nejasnostem nepomáhá ani judikatura Nejvyššího správního soudu (NSS), která bohužel není jednotná. V rozhodovací praxi NSS lze spatřovat několik názorových proudů, které v tomto článku popíšeme.
Obec schválí smlouvu o rozvoji území s developerem usnesením zastupitelstva, smlouva je následně uzavřena. Ministerstvo vnitra ale podá návrh na zrušení usnesení zastupitelstva podle § 124 odst. 5 zákona o obcích a dané usnesení je o něco později zrušeno soudem. Jaké jsou důsledky zrušení usnesení zastupitelstva obce o schválení smlouvy zrušeno? Znamená rozhodnutí soudu neplatnost smlouvy?
V souvislosti s novou výstavbou v obci dochází k situacím, kdy investor vybuduje také doprovodnou infrastrukturu (komunikace, chodníky, veřejné osvětlení, kanalizační či vodovodní řad), následně chce danou infrastrukturu převést na obec. Má obec povinnost ji převzít?
Řada měst a obcí musí v souvislosti s nárůstem počtu obyvatel či předpisy na ochranu zdraví a životního prostředí, vybudovat novou kanalizaci či vodovod. Jednou z možností, jak může obec dosáhnout toho, aby nemusela tyto náklady nést sama, představuje místní poplatek za zhodnocení stavebního pozemku možností jeho připojení na vodovod nebo kanalizaci podle § 10c zákona o místních poplatcích. Ten může obec zavést, pokud právě vybudovala nový vodovod nebo kanalizaci.
(Klikněte na obrázek komiksu pro zobrazení v plné velikosti). Celý nález Ústavního soudu ze dne 19. 12. 2017, sp. zn. Pl. ÚS 8/16 je dostupný zde.
Nejvyšší soud spolu s Centrem dopravního výzkumu 24. ledna 2018 představili veřejnosti internetovou databázi soudních rozhodnutí týkajících se mimo jiné náhrady nemajetkové újmy na zdraví. Co všechno tato databáze na adrese obsahuje a umí?
Je možné, aby si obec sjednala s investorem smlouvu, ve které se investor zaváže obci poskytnout finanční příspěvek na vybudování veřejné infrastruktury? Odpověď poskytl již v roce 2013 Nejvyšší soud ČR. Níže najdete rozbor jeho rozsudku.
V roce 2016 plénum ÚS zrušilo systém složení senátů, které do té doby zůstávaly neměnné po celou dobu výkonu mandátu soudců. Ústavní soud tvoří čtyři tříčlenné senáty, k jejichž obměnám doposud docházelo pouze z důvodu zániku soudcovské funkce. Od 1. ledna 2016 se však každé dva roky přesouvají vždy čtyři soudci mezi jednotlivými senáty. Po „dvouletce“ 2016 a 2017 tak od 1. ledna 2018 došlo opět ke změně složení senátů. Cílem této organizační změny je zejména podpořit profesní rozvoj soudců a rozšířit názorovou pluralitu při současném zachování jednoty judikatury ÚS a shodných procesních postupů všech senátů.