Text nálezu Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 131/18 je dostupný zde.
V praxi se setkávám s tím, že mezi zástupci neziskového sektoru se šíří právní názor, že členy správní rady zapsaného ústavu nemohou být jeho zaměstnanci. Tento právní názor je zmíněn také například v poradně ČRDM takto: „Členové správní a dozorčí rady nemohou být zaměstnanci ústavu, protože to vylučuje zákon – § 418 odkazuje co do podrobností zákonné úpravy na ustanovení o nadacích a zde v § 363 (pro správní radu) a § 369 (pro dozorčí radu) se vylučuje, aby se členem těchto orgánů stal zaměstnanec ústavu.“ Osobně musím konstatovat, že s tímto názorem nesouhlasím a považuji jej za chybný. Předně je nutno poukázat na to, že § 418 občanského zákoníku uvádí, že „V ostatním […]
Nejvyšší správní soud se v nedávném rozsudku ze dne 31. 7. 2018, č. j. 5 Afs 252/2017 – 31 vyslovil k otázce důkazního břemena při prokazování daňových podvodů. Ústřední roli v případu hrála společnost zabývající se obchodem s kovovým odpadem, která se rozhodla uplatnit nárok na odpočet daně z přidané hodnoty, kterou předtím zaplatila v ceně odebíraného zboží.
David Zahumenský přednese 19. září 2018 v brněnském Impact Hubu příspěvek v rámci semináře „Obce a smlouvy s investory – Praktické problémy smluv o územním rozvoji“. Seminář pořádá Arnika – Centrum pro podporu občanů ve spolupráci s LLP Vision. V rámci semináře odpovíme na tyto otázky: Co jsou smlouvy o územním rozvoji? Jak se může obec s developery dohodnout? Co může chtít a co může nabídnout? Jak zlepšit vyjednávací pozici obce? Jakých chyb se obce při uzavírání smluv s investory dopouštějí? Jaké jsou možnosti smluv ve světle stavebního zákona? Kdy lze považovat uzavření smlouvy za korupční jednání? Vystoupí: Mgr. Vendula Zahumenská, Ph.D, právnička Arniky JUDr. Petr Svoboda, Ph.D, advokát, působí na Právnické […]
Článek shrnující nález Ústavního soudu najdete v rámci našeho blogu zde. Plný text nálezu Ústavního soudu ze dne 9. 7. 2018, sp. zn. II. ÚS 955/18, je dostupný zde.
Bohužel ani v takové chvíli, jakou je úmrtí blízké osoby, se otázka financí nestává irelevantní, mnohdy právě naopak. Poslední z článků obsahujících rady pro pozůstalé se věnuje právě této neveselé, leč důležité problematice.
Ústavní soud zprovozní od 1. 9. 2018 internetovou aplikaci NaSpis, která umožní advokátům přistupovat a seznamovat se s elektronickými dokumenty ve spisech Ústavního soudu vzdáleně. Ústavní soud je tak prvním soudním orgánem, který v ČR k takové „službě“ účastníkům řízení přistoupí.
Před několika týdny jsme Vám ve formě komiksu tlumočili rozhodnutí Ústavního soudu, který se zastal rodičů žádajících odškodnění za to, že několik měsíců musel mít jejich syn v rodném listě namísto jména napsáno “nezjištěno”, a to jenom z důvodu, že matrika pochybila. Městský soud v Praze nyní rozhodl o výši odškodnění, které rodiče získají.
Nejvyšší soud ČR se v rozsudku ze dne 17. 7. 2018, č. j. 30 Cdo 4561/2017-116, zabýval případem déle než pět let trvající daňové kontroly a následného doměřovacího a odvolacího řízení. Během této doby sice správce daně vydal platební výměry, kterými doměřil žalobkyni daň a stanovil penále, ale tyto vzhledem k liknavému postupu orgánů finanční správy nikdy nenabyly právní moci. Orgány finanční správy totiž nebyly schopny věc projednat a rozhodnout v zákonem stanovené prekluzivní lhůtě, tudíž rozhodnutí musela být zrušena a řízení dne 25. 11. 2014 pravomocně zastaveno.
Je-li vyjasněna příčina smrti a dále, je-li dáno povědomí o tom, kdo je za tuto smrt pravděpodobně odpovědný, kterýmžto otázkám se věnují předcházející články z tohoto cyklu, je načase zamyslet se nad tím, jakým způsobem je možno domoci se náhrady újmy, která úmrtím pozůstalým vznikla.