Zejména větší spolky se čas od času dostanou do situace, kdy je problém svolat usnášeníschopnou členskou schůzi. Může se přitom jednat o schůzi řádnou (typicky ke schválení řádné účetní závěrky) nebo mimořádnou (třeba pokud najednou rezignovali všichni členové kontrolního orgánu a tento zůstal neobsazený). O tom, jak může pomoci hlasování per rollam, pojednává tento text.
Nejvyšší soud ČR se koncem roku 2015 zabýval otázkou, zda skutečnost, že žalobce nežádá o morální satisfakci, je důvodem pro přiznání nižšího finančního zadostiučinění. Ve svém rozsudku 30 Cdo 4364/2013 dospěl k jednoznačnému závěru, že nikoliv: „Pouhá skutečnost, že o morální satisfakci žalobkyně vůbec nežádala, resp. ji ani nežalovala, nemůže být důvodem pro přiznání nižšího finančního zadostiučinění. Za situace, kdy žalobkyně již poměrně vysokou částku na žalované vysoudila, je zřejmé, že její nárok na přiznání satisfakce v penězích za závažný zásah do jejích osobnostních práv nebyl prima facie zcela nepřiměřený, a proto přesvědčení žalobkyně, že může žalovat přímo na přiznání peněžitého zadostiučinění, bylo oprávněné.“ V daném řízení se žalobkyně domáhala […]
Právní základ nároku jednotlivce na náhradu škody v případě trestního stíhání, které je skončeno zproštěním obžaloby (či zastavením trestního stíhání), je třeba hledat nejen v ustanovení čl. 36 odst. 3 Listiny, ale v obecné rovině především v čl. 1 odst. 1 Ústavy, tedy v principech materiálního právního státu. Má-li stát být skutečně považován za materiální právní stát, musí nést objektivní odpovědnost za jednání svých orgánů, resp. za jednání, kterým orgány veřejné moci přímo zasáhly do základních práv jednotlivce. Nároku jednotlivce na náhradu škody v případě nezákonného trestního stíhání se ve svém nejnovějším nálezu věnoval i Ústavní soud ČR. Nezákonné trestní stíhání Žadatelka o odškodnění byla trestně stíhána pro podezření ze […]
V poslední době jsem obdržel několik dotazů k tomu, zda jsou spolky povinny zveřejňovat účetní závěrku. Do konce roku 2015 neexistovala pro spolky povinnost zveřejňovat účetní závěrku. Novela zákona o účetnictví č. 221/2015 Sb. ale přinesla zásadní povinnost zveřejňovat účetní závěrku, kterou mají nově všechny subjekty zapisované do veřejného rejstříku, které mají zároveň povinnost účetní závěrku sestavovat, tedy i některé spolky a pobočné spolky. Kdo má povinnost zveřejňovat účetní závěrku? Jak je již výše uvedeno, povinnost zveřejňovat účetní závěrku mají spolky, které mají dle zákona povinnost účetní závěrku sestavovat. Tyto spolky zveřejní účetní závěrku uložením do sbírky listin. Naopak spolky, které dle zákona nemají povinnost sestavovat účetní závěrku, nemusí účetní […]
Ústavní soud se v nedávno vyhlášeném nálezu ze dne 12. 4. 2016, sp. zn. IV. ÚS 3035/15, zabýval v minulosti často diskutovanou otázkou, zda je možné (v souladu s ústavou), aby nemocnice zpoplatňovaly účast otce dítěte u jeho porodu. V citovaném nálezu, jehož dopady značně přesahují konkrétní případ, ve vztahu k němuž byl vydán, Ústavní soud dospěl k závěru, že zpoplatnění samotné přítomnosti otce u porodu není možné, přičemž dále stanovil jasné podmínky, které je nutno splnit, aby bylo možno zpoplatnit poskytování služeb, které s touto účastí přímo souvisejí.
V minulém týdnu bylo rozesláno číslo 1/2016 Zpravodaje o judikatuře Evropského soudu pro lidská práva, který již od roku 2013 vydává Kancelář vládního zmocněnce pro zastupování před ESLP. Zpravodaj je připravován ve spolupráci s analytickými útvary Ústavního soudu, Nejvyššího soudu, Nejvyššího správního soudu a veřejného ochránce práv. Zpravodaj pomáhá zpřístupnit judikaturu štrasburského soudu, která je z velké části dostupná pouze v anglickém nebo francouzském jazyce, ale která závazným způsobem vykládá Úmluvu o ochraně lidských práv a základních svobod, a je tak pro Českou republiku závazná. Ve zpravodaji jsou obsaženy aktuální rozhodnutí proti ČR i výtahy z dalších důležitých rozhodnutí ESLP. Archiv všech čísel Zpravodaje je dostupný ZDE.
Před nedávnem vyhlásil Ústavní soud nález ze dne 30. 3. 2016, sp. zn. I. ÚS 834/15, jímž vyhověl ústavní stížnosti ženy, která se u obecných soudů domáhala přiznání náhrady újmy na zdraví v penězích, ve výši 35 100 000 Kč. Ústavní soud se sice v této věci zabýval pouze dílčí otázkou počátku běhu promlčecí lhůty, i tak se jedná o rozhodnutí mající význam jak pro probíhající soudní řízení, tak pro obdobné případy.
V médiích je opakovaně probírána otázka přezkumu znaleckých posudků. Mnohdy se v trestních řízeních setkáváme s tím, že soud musí posoudit několik posudků a odborných vyjádření: jeden si nechá zpracovat obžaloba, jeden obžalovaný, další pak zadává soud. Jak víme právě i z medializovaných kauz, závěry jednotlivých posudků se mnohdy diametrálně rozcházejí.
Od 1. 1. 2014 vstoupil v účinnost nový čl. 47 jednacího řádu Evropského soudu pro lidská práva (ESLP). Společně s touto změnou ESLP vydal také nový formulář pro podání stížnosti. Tato skutečnost uvedla v praxi významnou formalizaci a zpřísnění podmínek pro podání stížnosti k štrasburskému soudu, což má odraz tom, že nesprávně vyplněné formuláře nejsou ze strany ESLP akceptovány. Nyní, společně s dalšími změnami účinnými od ledna 2016, vydal ESLP také přehled nejčastějších chyb, ke kterým dochází při vyplňování formuláře.
Nálezem ze dne 16. 2. 2016, sp. zn. IV. ÚS 3122/15, vyhověl Ústavní soud ústavní stížnosti stěžovatelky, která se domáhala přiznání náhrady újmy na zdraví vzniklé v důsledku pracovního úrazu, a konstatoval, že usnesením Nejvyššího soudu a rozsudkem Krajského soudu v Praze bylo porušeno její základní právo na spravedlivý proces. Nad rámec samotné věci pak Ústavní soud rovněž vyjádřil svůj postoj k současnému stavu právní úpravy týkající se náhrady újmy na zdraví.