Jednou z otázek týkající se trestního práva, se kterou jsem se v souvislosti s výkonem koncipientské praxe potkal, byla i otázka, zda má osoba podávající vysvětlení právo na právní pomoc advokáta. Jejímu zodpovězení jsem se rozhodl věnovat konferenční příspěvek a několik následujících řádků.
Před měsícem jsme na těchto stránkách zveřejnili komentovaný vzor stanov pro založení spolku. Z našich kontaktů s občany a neziskovými organizacemi víme, že příprava stanov není jedinou věcí, se kterou se při zakládání spolku potýkají. Volba nezaměnitelného jména, správné vyplnění formuláře a doložení všech potřebných příloh mnohdy představují pro ty, kdo nemají s právem nic společného, nemalý problém. Proto jsem se rozhodl poskytnout návod krok za krokem, jak spolek založit.
Jak jsme již psali, dřívější občanská sdružení mají povinnost do konce roku 2015 upravit svůj název do souladu s úpravou v novém občanském zákoníku (NOZ) a do konce roku 2016 pak musejí celkově uvést své stanovy do souladu s NOZ. Abychom dřívějším občanským sdružením pomohli splnit tyto povinnosti, ale také abychom podpořili nově vznikající iniciativy, které již nemohou použít staré vzory stanov, připravili jsme text stanov spolku podle úpravy účinné od ledna 2014 s komentářem.
Před necelým rokem podala naše advokátní kancelář žalobu na splnění povinnosti vyplývající ze zákona věci klientky, která se domáhá bezplatného přístupu ke své zdravotnické dokumentaci v nemocnici o ní vedené. Namísto zpřístupnění dokumentace k bezplatnému náhledu jí nemocnice oznámila, že je povinna zaplatit 81 Kč za každou započatou čtvrthodinu nahlížení do dokumentace. Takový poplatek považujeme za nezákonný.
Česká republika podstoupila v posledních letech zdlouhavou, namáhavou a mnohými diskutovanou rekodifikaci soukromého práva. V jejím rámci byl schválen nejen nový zákon o obchodních korporacích a nový zákon o mezinárodním právu soukromém, ale zejména nový občanský zákoník. Co tyto změny přinesly dřívějším občanským sdružením?
V advokátní kanceláři jsme před určitým časem převzali obhajobu manželů obviněných ze spáchání trestného činu křivého obvinění. Proti manželům byla obžaloba podána z toho důvodu, že se spletli, když policejní orgány upozornili na možnou drogovou trestnou činnost osob ze svého sousedství. Na první pohled jednoduchý případ, který však sebou přináší několik zajímavých právních otázek, mně přinutil zamyslet se nad trestným činem křivého obvinění, jenž je upraven v § 345 trestního zákoníku.
Dnem 1. 1. 2014 vstoupil v účinnost nejen nový občanský zákoník, ale také nový čl. 47 jednacího řádu štrasburského soudu (ESLP). Společně s touto změnou ESLP vydal také nový formulář pro podání stížnosti a pokyny k jeho vyplnění. Tímto příspěvkem bych se chtěl podělit o některé zásady pro podání stížnosti na porušení základních práv i o první zkušenosti s novými pravidly pro podávání stížností do Štrasburku.
Pokud byl obžalovaný v trestním řízení pravomocně uznán vinným, je povinen hradit státu a poškozenému náklady tímto řízením vzniklé. Zpravidla mu tak kromě nákladů na obhajobu vznikne povinnost hradit také náklady za vedení trestního řízení, náklady poškozeného, náklady za výkon vazby anebo trestu domácího vězení. Tento text uvedené náklady přehledným způsobem rozvádí a vysvětluje. Ke stažení je dokument dostupný zde.
V jednom z případů, kde jsme převzali zastoupení pro podání dovolání, jsme na žádost rodiny zpracovali informace o tom, jak se člověk odsouzený za trestný čin, který nikdy ve vězení nebyl, může na takovou skutečnost připravit. Následující text je shrnutím poznatků, které jsme dali dohromady. Jako dokument ke stažení je článek dostupný zde.
V neděli 19. ledna 2014 TV Prima v hlavních televizních zprávách informovala o našem případu týkajícím se nezákonného poplatku za nahlížení do zdravotnické dokumentace. Lidé postižení touto praxí se mohou připojit k hromadné žalobě na webu Hromadné žaloby.cz.