Ústavní soud ČR se ve svém nálezu z minulého týdne zabýval otázkou, zda je námitka promlčení nároku na odškodnění pronajímatelů bytů s regulovaným nájemným vznesená ze strany státu v rozporu s dobrými mravy. Ústavní soud ČR přitom dospěl k jednoznačnému závěru, že takováto námitka je “nemravná“. Soud dokonce zašel tak daleko, že celou situaci ohledně odškodňování pronajímatelů bytů s regulovaným nájemným (vytvořenou státem) přirovnal k příslovečné Hellerově Hlavě XXII.
V únoru 2015 naše advokátní kancelář zpracovala posudek ohledně možnosti vydání placenty rodičce. K této otázce chyběla výslovná úprava, stejně jako jakákoli judikatura. V souladu se zásadou autonomie jednotlivce jsme dospěli k závěru, že pokud zde nejsou závažné důvody proti vydání placenty, je nutno dát přednost jejímu vydání:
Usnesením z 19. 10. 2015 Vrchní soud v Praze potvrdil, že pro založení zapsaného ústavu jako jedné z neziskových právnických osob není potřeba notářský zápis. To znamená, že založit ústav půjde (opět) levněji a rychleji.
Pokud váháte, zda do stanov SVJ zařadit ustanovení o tom, že změna stanov je možná pouze notářským zápisem, měli byste zvážit výhody a nevýhody s tím spojené. V tomto článku se vám je pokusíme přiblížit.
Vrchní soud v Olomouci ukončil období nejistoty, s níž se musela potýkat společenství vlastníků jednotek při změně stanov. Ve svém usnesení ze dne 28. 6. 2016, sp. zn. 8 Cmo 202/2016, rozhodl, že pro SVJ založená před 1. 1. 2014 není forma notářského zápisu při změně stanov nutná.
V poslední době se opakovaně diskutuje o návrhu ministra spravedlnosti Pelikána, zrušit okresní soudy. Čerstvě zveřejněné údaje našeho portálu www.mapaprutahu.cz ukazují, že malé soudy mají v civilním řízení lepší výsledky než soudy velké. Jak spolu délka řízení a návrh na rušení okresních soudů souvisejí?
Jak postupovat, pokud si stěžovatel spolu s podáním toliko blanketní kasační stížnosti k NSS požádá o ustanovení zástupce, přičemž následně se tomuto stěžovateli z důvodu nemožnosti zjistit, kde se fakticky zdržuje, nedaří doručovat? Nejedná se pouze o teoretický problém, sami jsme se s ním v rámci naší praxe setkali.
V jednom z dřívějších článků jsme informovali o odškodnění žadatele, který čekal 4 roky na vyřízení své žádosti o informace, ačkoliv zákonná lhůta je 15 dní. Radnice tehdy docílila natažení doby do této neuvěřitelné délky tím, že i přes opačný názor odvolacího orgánu, který jí věc opakovaně vracel, znova a znova odmítala informace poskytnout. V dnešním článku přinášíme informace o dalším podobném případu.
„Zamykejte, prosím, vchod v době od 21.00 do 6.00 hod. Chráníte tak majetek svůj i ostatních.“ Takové a podobné nápisy můžeme vidět na mnoha vchodech do domů s bytovými jednotkami. Mnohokrát je tato povinnost členům společenství vlastníků jednotek či bytového družstva uložena dokonce ve stanovách či domovním řádu. Je však takový požadavek v souladu se zákonem?
Jak jsem již psal zde, od roku 2016 mají spolky povinnost zveřejňovat účetní závěrku. Tato povinnost se přitom vztahuje také na účetní závěrku za rok 2014 (která měla být zveřejněna již do konce března 2016) a za rok 2015 (která má být zveřejněna do konce listopadu 2017). Počínaje účetní závěrkou za rok 2016 pak má k zveřejnění závěrky dojít vždy do 30 dnů od jejího schválení příslušným orgánem spolku, nejpozději pak do konce následujícího roku (to v případě, kdy by se například nesešel nejvyšší orgán, účetní závěrka se pak zveřejňuje jako neschválená). Jak na to?