Délka civilních soudních řízení pravomocně skončených v roce 2013 (ode dne nápadu do dne právní moci rozhodnutí) činila v případě Okresního soudu v Chomutově v průměru 588 dní, čímž se tento soud řadí k nejpomalejším soudům u nás (viz mapa průtahů). Přestože statistiky za rok 2014 zatím nemáme k dispozici, můžeme na základě postupu soudu v případech našeho klienta konstatovat, že situace na soudě se ani v minulém roce nijak zásadně nezlepšila.
Před časem jsme v článku Jak se odškodňuje za pochybení státu… přinesli přehled částek vyplacených jednotlivými ministerstvy na základě zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem; nyní jsme se rozhodli na jednotlivé případy podívat blíže, přičemž jsme začali u Ministerstva zemědělství ČR.
Ústavní soud se ve svém nálezu ze dne 17. prosince 2014, sp. zn. 1894/14, věnoval otázce, jaký subjekt je odpovědný za nesprávný úřední postup obecní policie v případě podání žaloby o náhradu škody podle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem.
Článek 5 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen „Úmluva“) zajišťuje právo na svobodu a osobní bezpečnost. Odst. 5 citovaného článku pak zakotvuje nárok na odškodnění pro každého, do jehož práva na svobodu bylo neoprávněně zasaženo. Právě k odst. 5 se ve svém nejnovějším stanovisku vyjádřil Ústavní soud; konkrétně se zabýval otázkou, zda nárok na náhradu vzniká i v případě, že k zásahu do práva na svobodu došlo předtím, než se Úmluva stala závaznou pro ČR.
V naší advokátní kanceláři se specializujeme na problematiku odškodnění za nepřiměřenou délku řízení. Kromě bezplatné právní poradny a manuálu k průtahům v řízení jsme se rozhodli zveřejňovat i konkrétní kazuistiku týkající se problematiky průtahů v řízení. První „případy z praxe“ přinášíme níže v článku.
V říjnu jsme uveřejnili statistické údaje o předběžném (mimosoudním) projednání nároků na náhradu škody Ministerstvem spravedlnosti ČR. Nedalo nám to a rozhodli jsme se i u jiných ministerstev zjistit, v jaké výši v uplynulých letech odškodňovali podle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem. Údaje, které nám na základě žádosti o informace ministerstva poskytla, uvádíme níže.
Soudní praxe nebyla v minulosti jednotná v otázce, která organizační složka státu má za stát jednat ve sporech o náhradu škody a nemajetkové újmy vzniklé nesprávným postupem České správy sociálního zabezpečení při provádění srážek z důchodu v rámci soudního výkonu rozhodnutí nebo exekuce.
V naší advokátní kanceláři jsme v posledním roce zjistili, že v praxi je problematickou otázka nároku na přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu způsobenou nezákonným trestním stíháním v situaci, kdy skutek, pro nějž bylo trestní stíhání zahájeno, je nakonec kvalifikován jako přestupek, jiný správní delikt nebo kárné provinění. Jedná se totiž o otázku, na kterou mají příslušné soudy, tedy Obvodní soud pro Prahu 2 a Městský soud v Praze, v současné době v někdy odlišný (nejasný) názor.
Můj článek o založení spolku se stal poměrně populární a opakovaně jsem byl dotázán, zda neposkytnu podobný návod na založení ústavu. Rozhodl jsem se toto volání vyslyšet. Pokud jste již prošli volbou, zda ústav nebo spolek (či jiná právní forma), a rozhodli jste se pro ústav, mohl by Vám tento návod pomoci – přinejmenším alespoň pro to pochopit, co vše založení ústavu obnáší.