V případě ústavu zákon určuje, že jeho účelem je provozování činnosti užitečné společensky nebo hospodářsky. Ústav je tak potenciálně vhodnou formou především pro poskytovatele sociálních, vzdělávacích a jiných služeb.
V srpnu média informovala o úmrtí kojence po podání hexavakcíny. Mohou v případech nežádoucích účinků rodiče vůči někomu uplatnit odpovědnost za náhradu způsobené újmy? Od ledna 2014 je taková možnost výrazně omezena. Celý článek je dostupný na mém blogu na Aktuálně.cz.
Jak plyne z Desatera „dobré správy“ při posuzování žádostí o odškodnění za nezákonné rozhodnutí nebo nesprávný úřední postup, u každého ministerstva musí existovat systém pro statistické sledování dat, které by mělo být rozděleno do převažujících oblastí. Součástí statistik má být i přesná a jasná evidence případů, ve kterých byly náhrada škody či přiměřené zadostiučinění poskytnuty (s ohledem na možnost předvídatelnosti v obdobných věcech) a v jaké výši.
Odbor odškodňování Ministerstva spravedlnosti ČR vede od 1. února 2010 statistiku výše odškodnění poskytnutého z důvodu průtahů v řízení a nepřiměřené délky řízení. O danou statistiku ministerstva (za léta 2010 až 2012) jsme se rozhodli podělit níže v článku.
V pátek 26. září poslanci schválili změnu zákona o soudních poplatcích, která odstraňuje stav, kdy se neziskové organizace od ledna 2014 staly plátci soudních poplatků týkajících se zápisů do rejstříků vedených krajskými soudy. Skupina 22 poslanců reprezentovaná Petrem Kořenkem (ČSSD) předložila již v březnu tohoto roku návrh zákona, který navrhuje, aby řízení ve věcech veřejného rejstříku, která se týkají spolku, nadace, nadačního fondu, ústavu a obecně prospěšné společnosti byla osvobozena od soudního poplatku.
Ústavní soud ČR počátkem srpna odpověděl ve svém nálezu (II. ÚS 1430/13) na otázku, jak mají soudy postupovat, pokud žalobce není schopen přesně určit a prokázat výši škody způsobené nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem: „Soudy v takové situaci určí výši vzniklé škody podle spravedlivého uvážení jednotlivých okolností případu.“
Průtahy v řízení jsou častým problémem české justice. Ani spory, které dosahují trvání 10 a více let bohužel nejsou v českém prostředí výjimkou. V naší advokátní kanceláři jsme přesvědčeni, že pokud občané nebudou bránit svá práva a využívat všech právních prostředků, které jím právní řád poskytuje, věci se k lepšímu měnit nebudou.
„Manuál pro aplikaci zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem, ve znění zákona č. 160/2006 Sb., na případy odškodňování průtahů v řízení“ je pomůcka určená zejména státním orgánům při aplikaci výše citovaného zákona. Seznámit ovšem může být praktické také pro poškozené.
V posledním ze série článků věnovaných statistice popisující průměrnou délku trestních řízení u jednotlivých okresních a krajských soudů se blíže podíváme na trestní soudnictví Severočeského, Východočeského a Severomoravského kraje.
V druhé polovině éry účinnosti občanského zákoníku z roku 1964 (dále jen „OZ“) fungovala sdružení rodičů a přátel škol (dále jen „SRPŠ“) buďto jako občanská sdružení založená v režimu zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů (dále jen „ZOS“), anebo pouze na základě pouhé dohody bez jakékoliv opory v právním řádu. Zatímco SRPŠ založená řádně podle ZOS byla nadána právní subjektivitou (nově „právní osobností“) a dalšími výhodami plynoucími z příslušného právního rámce, nepožívaly ostatní SRPŠ v podstatě žádných právních výhod.