V advokátní kanceláři jsme před určitým časem převzali obhajobu manželů obviněných ze spáchání trestného činu křivého obvinění. Proti manželům byla obžaloba podána z toho důvodu, že se spletli, když policejní orgány upozornili na možnou drogovou trestnou činnost osob ze svého sousedství. Na první pohled jednoduchý případ, který však sebou přináší několik zajímavých právních otázek, mně přinutil zamyslet se nad trestným činem křivého obvinění, jenž je upraven v § 345 trestního zákoníku.
Dnem 1. 1. 2014 vstoupil v účinnost nejen nový občanský zákoník, ale také nový čl. 47 jednacího řádu štrasburského soudu (ESLP). Společně s touto změnou ESLP vydal také nový formulář pro podání stížnosti a pokyny k jeho vyplnění. Tímto příspěvkem bych se chtěl podělit o některé zásady pro podání stížnosti na porušení základních práv i o první zkušenosti s novými pravidly pro podávání stížností do Štrasburku.
Pokud byl obžalovaný v trestním řízení pravomocně uznán vinným, je povinen hradit státu a poškozenému náklady tímto řízením vzniklé. Zpravidla mu tak kromě nákladů na obhajobu vznikne povinnost hradit také náklady za vedení trestního řízení, náklady poškozeného, náklady za výkon vazby anebo trestu domácího vězení. Tento text uvedené náklady přehledným způsobem rozvádí a vysvětluje. Ke stažení je dokument dostupný zde.
V jednom z případů, kde jsme převzali zastoupení pro podání dovolání, jsme na žádost rodiny zpracovali informace o tom, jak se člověk odsouzený za trestný čin, který nikdy ve vězení nebyl, může na takovou skutečnost připravit. Následující text je shrnutím poznatků, které jsme dali dohromady. Jako dokument ke stažení je článek dostupný zde.
V neděli 19. ledna 2014 TV Prima v hlavních televizních zprávách informovala o našem případu týkajícím se nezákonného poplatku za nahlížení do zdravotnické dokumentace. Lidé postižení touto praxí se mohou připojit k hromadné žalobě na webu Hromadné žaloby.cz.
Ve své poslední výroční zprávě BIS poukázala na nebezpečí další radikalizace společenského diskurzu o integraci menšin. Co mohou politické strany udělat jinak?
O skutečném průběhu veřejných diskusí, které organizují úřady, mají občané právo znát pravdu. Naši argumentaci svým rozsudkem z července 2013 potvrdil pražský městský soud. AK Zahumenský zde spolupracovala se sdružením Arnika. Soud kriticky zhodnotil postup úředníků, kteří odmítali vydat nahrávku z průběhu z nepodařeného veřejného projednání. Když se po ní začali lidé ptát, úředníci zvukový záznam zničili.
Na odborné konferenci k tématu whistleblowingu, kterou pořádala pražská fakulta 12. září 2013, vystoupil se svým příspěvkem „Kriminalizace pomluvy v kontextu ochrany oznamovatelů“ advokát David Zahumenský. Příspěvek se snažil najít odpověď na otázku, zda bychom neměli raději zrušit trestný čin pomluvy.
K ústnímu jednání dochází před Evropským soudem pro lidská práva ve Štrasburku jen výjimečně. Dnešní projednávání stížnosti dvou českých rodiček, které David Zahumenský zastupuje společně s advokátem Hořejším, ukázalo zájem soudců o situaci v Česku. Podle očekávání nešlo o formální jednání – soudci kladli řadu doplňujících otázek, zejména vládě.
V případě, že je pacientovi způsobena škoda na zdraví v souvislosti se zdravotní péčí, je jedním z rizik soudního sporu skutečnost, že v případě neúspěchu by pacient musel hradit náklady zastoupení nemocnice. Zároveň na začátku řízení mnohdy nelze s jistotou říci, zda za způsobenou škodu na zdraví (nebo zásah do osobnostních práv) odpovídá zdravotnické zařízení, nebo nikoli.