Mnohé samosprávy již pochopily, že právě územní plán je alfou a omegou nejen územního rozvoje, ale celkové kvality života v obci. Má vliv na dostupnost občanského vybavení, na fungování vodovodu, kanalizace, na životní prostředí. Proto se také zastupitelé snaží do územních plánů dostat potřebnou regulaci, která omezí divoké (a mnohdy k okolí bezohledné) nápady investorů snažících se (logicky) vytěžit jejich pozemky na maximum.
Jedna obec vymezila nové zastavitelné plochy na zemědělské půdě. To se nelíbilo jedné vlastnici, které by případná zástavba omezila přístup na zahradu a k rybníku. V původ ním územním plánu z roku 2001 (dále jen „předchozí územní plán“) byla soudem řešená plocha B1 a část plochy B-R označeny jako plochy pro obytné objekty ve výhledu. Nynější územní plán plochu B1 vymezuje již jako plochu změny k bydlení.
V naší praxi jsme se setkali s tím, že samosprávy řeší, jestli smí dát stavební uzávěru na celé území obce, nebo jestli je nutné přesně vymezit plochy, kterých se týká. To je logicky složité, když se výrazněji mění regulace nebo když se dokonce přijímá nový zemní plán. Nejvyšší správní soud jim dal další oporu, rozhodnou-li se vložit stavební uzávěru na celé své území.
Zaujal nás rozsudek Nejvyššího správního soudu, kterým NSS vyřešil zásahovou žalobu proti údajně nepovolené žumpě postavené v osmdesátých letech 20. století. Nebudeme se věnovat popisu případu, mnohem zajímavější totiž byly myšlenkové pochody NSS k tzv. zneužití práva narušením pokojného stavu. Umíme si představit situace, kdy by se podobné závěry aly aplikovat na „uměle“ vyvolaný incidenční přezkum územního plánu po mnoha letech od nabytí účinnosti předmětného opatření obecné povahy. Co soudci NSS řekli?
Nejvyšší správní soud se zabýval problematikou svazků obcí. V rámci případu odpovídal na několik důležitých otázek. Odpovědi na ně by mohly zajímat obce, i když nemají potíže se svazkovými záležitostmi.
Nový stavební zákon č. 284/2021 Sb., který bude pro oblast územního plánování podle jeho poněkud zvláštních přechodných ustanovení platit až od 1. 7. 2024, upravuje mimo jiné plánovací smlouvy. Ty označuje za veřejnoprávní, i když v naprosté většině případů smlouvy obcí s investory žádný veřejnoprávní prvek nemají, naopak obsahují jen soukromoprávní závazky.
Zajímá vás, jak jednat s investory o budování a financování silnic, chodníků, školek nebo zeleně? Tápete, když máte smlouvu sepsat? Není vám jasné, jak formulovat závazky obce? Bojíte se mnohamilionových náhrad za to, když smlouva „neklapne“? Víte, že nový stavební zákon naprosto mění vyjednávání se stavebníky? Je vám známo, že bude možné měnit „za úplatu“ územní plán?
Nejvyšší správní soud řešil otázky související se závazným stanoviskem orgánu územního plánování, proti kterému jedna stěžovatelka namítala, že bylo neodůvodněné, nesrozumitelné a vnitřně rozporné.
Zajímá vás, jak na náhrady investorům, omezení zastavitelnosti v územním plánu, stavební uzávěry nebo co dělat, když se územní plán dostane k soudu? Nechce se vám číst dlouhé články? Raději si pustíte informace do uší při řízení auta nebo cestě vlakem? Pak máme dobrou zprávu – Vendula natočila nové díly podcastu „Za 5 minut v právu!“
Mnohé obce se bojí měnit svoje územní plány a zasahovat do práv vlastníků, aby se nedostaly do problémů s náhradami za zklamaná legitimní očekávání, kterými nespokojení vlastníci a investoři tak rádi šermují. Samosprávy se přitom často strachují zcela zbytečně, protože na náhrady nemá nikdo nárok. Protože se jedná o téma složité, rozhodli jsme se ho zjednodušit a obcím přinést jednoduchý a přehledný manuál. Vše si ukážeme na konkrétních příkladech.