Nejvyšší soud se v rozsudku z konce ledna 2024 věnoval posouzení toho, zda je vydání nesprávného potvrzení o zániku zástavního práva k nemovitosti ze strany finančního úřadu nesprávným úředním postupem a zda stát odpovídá (případně za jakých podmínek) za smluvní pokutu, kterou jednotlivec musel v důsledku toho, že zástavní právo nebylo včas z katastru nemovitostí vymazáno, uhradit.
Na konci ledna se NSS zabýval otázkou doručování do datové schránky advokáta. Jde o důležité téma, protože soudy i další orgány veřejné moci bohužel čas od času doručí datovou zprávu do nesprávné datové schránky. Důsledky přitom mohou být dosti zásadní.
Nejvyšší správní soud se v rozsudku z 6. února 2024 znovu zabýval otázkou (ne)přezkoumatelnosti opatření poskytovatele dotace podle z.č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, které bylo označeno jako „Informace o nevyplacení části dotace“. Zatímco městský soud dospěl k závěru, že dané opatření bylo nepřezkoumatelné, NSS se s tímto hodnocením neztotožnil.
Nejvyšší správní soud dnes rozhodoval o územním plánu, jehož obsah byl ovlivněn výsledky místního referenda. To požadovalo, aby se (stručně řečeno), nevymezovaly nové zastavitelné plochy. Proti územnímu plánu brojili nespokojení vlastníci, na jejichž pozemku nebyla umožněna výstavba.
Evropský soud pro lidská práva právě zveřejnil statistiky rozhodovací činnosti za rok 2023. Jak si vedla Česká republika? V kolika případech bylo shledáno porušení Úmluvy ze strany českých soudů?
Územní plán má na starost obec, nesmí však býti úplný sobec. S pořizovatelem se o práci dělí a ten je v procesu pořádně bdělý. Nakonec projektant výkresy dodá. Když nejsou v standardu, soud si ho podá. Více k jednotlivým rolím a úkolům v oblasti územního plánování v našem článku zde. Další krátké návody ve verších zde.
Na naši advokátní kancelář se obrátili vlastníci pozemku, kteří chtěli stavět rodinný dům, ale obec změnila územní plán a ze zastavitelných ploch měli rázem zemědělskou půdu, i když učinili řadu kroků směřujících k realizaci výstavby. Klienti se domnívali, že takový postup obec neodůvodnila. Krajský soud v Brně jim dal za pravdu. Proč?
Obce často mají v územních plánech obecnou regulaci pro zastavěné území, která nabádá investory, aby stavěli v souladu s charakterem zástavby a podobně, aniž by byla nastavena podrobnější pravidla. S takovými nekonkrétními požadavky pak bojují úřady územního plánování (nebo jim v některých případech samozřejmě vyhovují) při povolování sporných záměrů.
Nejvyšší správní soud rozhodoval o kasační stížnosti nespokojených vlastníků proti rozsudku Krajského soudu v Brně. Šlo o přiměřenost zásahu do vlastnického práva vymezením koridoru přeložky silnice s možností vyvlastnění (šlo zejména o to, jestli neexistuje jiná varianta vedené přeložky). Pojďme se podívat na argumentaci soudců. Předesíláme, že vlastníkům nevyhověli.
Nejvyšší správní soud se dnes zabýval jednou reklamou z doby covidu. Tenkrát jeden podnikatel uváděl, že jeho probiotické krekry a dýňová semínka podporují imunitní systém a tím pomáhají bojovat proti virům (ve zkratce). Státní potravinářská inspekce mu za to dala pokutu a tvrdila, že jde dokonce nejen o zdravotní, ale o lékařské tvrzení, což je ještě větší prohřešek, nesplňuje-li takové tvrzení všechny zákonné požadavky. Úkolem soudců bylo rozlousknout, o jakéže tvrzení vlastně šlo.