V rozsudku z 6. 9. 2023 se NSS zabýval věcí, kde Ministerstvo průmyslu a obchodu v roce 2021 zamítlo žádost o dotaci, kterou podala společnost z koncernu Agrofert. Společnost pak napadla rozhodnutí ministerstva u městského soudu. Ten rozhodnutí ministerstva zrušil pro nepřezkoumatelnost spočívající v nedostatku důvodů podle § 76 odst. 1 písm. a) s. ř. s. (bez nařízení jednání). Podle NSS ale pro tento postup nebyly splněny předpoklady, rozhodnutí ministerstva je totiž přezkoumatelné.
Evropský soud pro lidská práva v rozsudku Hanževački proti Chorvatsku dospěl k závěru o porušení čl. 6 odst. 1 Úmluvy. Podle ESLP stěžovatel neměl zajištěn efektivní přístup k soudu z důvodu nepředvídatelné retroaktivní aplikace kritérií pro přípustnost ústavní stížnosti ve vztahu k podmínkám detence ve věznici.
Obecně závazné vyhlášky zavádějící místní poplatek za zhodnocení stavebního pozemku stavbou vodovodu nebo kanalizace (dále jen „Poplatek“) vydávané podle § 10c zákona č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích (dále jen („ZMP“) jsou pro obce stálým zdrojem řady potíží. Mezi jednu z nich patří nepochybně okamžik, kdy má být taková OZV vydána.
Mimořádně zajímavé rozhodnutí, které řeší celou řadu důležitých otázek, vydal na začátku září 2023 Krajský soud v Praze, který se obecně vyznačuje kvalitním rozhodováním o složitých problémech územního plánování. Je nám potěšením o tomto konkrétním rozsudku napsat a doufáme, že si jej starostky a starostové vezmou k srdci – ušetří jim totiž řadu zbytečných chyb s územním plánováním.
Pokud netušíte, kdo jsou ekosexuálové, nezoufejte. Povíme vám to. Ekosexualita je podle Wikipedie radikální formou ekologického aktivismu založeného na představě Země jako milence. Vyzývá lidi, aby se k Zemi chovali s láskou, než aby ji viděli jako nekonečný zdroj, který lze využít. Otázkou je, zda se jako ekosexuálové musíte podrobit státním pravidlům, se kterými je vaše sexuální identifikace zcela v rozporu, jako je třeba nucení do používání nebezpečných plastových respirátorů. Městský soud v Praze k tomu vydal celkem zajímavý rozsudek. Pojďte se na něj s námi podívat.
Nejvyšší správní soud se na konci srpna 2023 zabýval otázkou, zda lze prostřednictvím tzv. zásahové žaloby řešit situaci, kdy poskytovatel dotace nevyplatil poslední dotační platbu. Věc byla poměrně komplikovaná, podstatné jsou ale zejm. zobecňující (shrnující) závěry NSS k tomu, jakými typy žalob je možné se v případě nevyplacení dotace bránit.
Ústavní soud každý den v průměru obdrží asi 11 ústavních stížností, ve kterých jednotlivci namítají pochybení orgánů státu. Taková stížnost by správně měla být přidělena jednomu soudců (má jich být 15, zatím jich máme jen 14). Pokud se neejdná o věc plenární, rozhoduje jeden ze 4 soudních senátů. V souvislosti s obměnami soudců se ovšem rozvinula zvláštní praxe, v rámci které předseda Ústavního soudu pozastavuje nápad všem ostatním soudcům a podané stížnosti pak automaticky po určitou dobu přicházejí na stůl pouze nově jmenovanému soudci. Považuji to přístup rozporný právem na zákonného soudce.
Nejvyšší správní soud rozhodoval ve sporu o tom, zda mohl odvolací orgán výjimečně zamítnout odvolání účastníka opomenutého ve stavebním řízení v prvním stupni a sám vypořádat jeho věcné námitky proti stavebnímu povolení. S takovým postupem ale dotčený soused nesouhlasil a NSS mu dal za pravdu. Proč?
Nejvyšší správní soud rozhodoval v zajímavé věci – o tom, jestli je možné při povolování výstavby vyžadovat napojení na kanalizaci nebo ne. V brněnském Žebětíně si jeden vlastník chtěl postavit dům a napojit ho na domovní čističku a jímku. Jeho žádost o vydání rozhodnutí o umístění stavby vrtané studny a domovní čističky odpadních vod (dále jen „ČOV“) ale stavební úřad zamítnul, jelikož obdržel závazné stanovisko Magistrátu města Brna, odboru vodního a lesního hospodářství a zemědělství, v němž dotčený orgán vyjádřil nesouhlas s umístěním stavby ČOV.
Krajský soud v Praze řešil, zda byla závazná stanoviska orgánů ochrany zemědělského půdního fondu, která byla podkladem pro rozhodování stavebního úřadu, vydána v souladu s požadavkem na kontinuitu rozhodování. V posuzovaném případu šlo o výstavbu logistického parku v Hostivicích.