Podpora, která je poskytována ze strany obcí a měst soukromým subjektům, může naplnit znaky veřejné podpory ve smyslu práva EU. Přitom platí, že podpora, která splňuje kritéria stanovená v čl. 107 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie, představuje veřejnou podporu, která musí podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy oznámena Komisi. Podle článku 109 Smlouvy však Rada může vymezit kategorie podpor, které jsou z této oznamovací povinnosti vyňaty. V nařízení (EU) 2015/1588 Rada v souladu s článkem 109 Smlouvy rozhodla, že jednou takovou kategorií by mohla být podpora de minimis (tj. podpora udělená stejnému podniku, která za dané časové období nepřekročí určitou pevně stanovenou částku).
Ústavní soud se opět zabýval obecně závaznou vyhláškou, tentokrát šlo o obec Tchořovice, která se pokusila zavést místní poplatek za obecní systém odpadového hospodářství. Výše poplatku přitom činila 700 Kč za jeden rok a obec přiznala těm, kdo mají v obci nahlášen trvalý pobyt, úlevu na poplatku ve výši 200 Kč (pro každou osobu, jež se v obci přihlásila a měla mezi 1-79 lety). To vadilo ministerstvu vnitra, které nelenilo a jak je jeho dobrým zvykem, obec pohnalo k soudu na brněnské Joštově ulici.
Je to už skoro 10 let, co jsem napsal první články o tom, na co si dát pozor při podání stížnosti k Evropskému soudu pro lidská práva (zde a zde). Týkaly se zejména nového formuláře na stížnost a dalších souvisejících změn, které byly štrasburským soudem zavedeny od ledna 2014. Některé odkazy už logicky nemusejí fungovat a tak jsem se rozhodl na jedno místo přinést seznam některých online zdrojů v českém jazyce, které mohou určitě při přípravě a podání stížnosti k ESLP pomoci.
Zjistili jsme v naší praxi, že je pro obce někdy příliš složité (oprávněně, samozřejmě), orientovat se v judikatuře správních soudů. Jednou z potíží je „přednost“ pravomocných územních rozhodnutí před regulací přijatou ve stavebních uzávěrách (a následně pak v územních plánech). Tuto otázku velmi dobře vysvětlil Nejvyšší správní soud v jednom ze svých rozsudků, kterému věnujeme tento článek.
Už od dob pandemie covidu se uznávalo, že je možné, aby se zastupitelé účastnili zasedání zastupitelstva prostřednictvím videokonference. Vycházelo se z toho, že zákon o obcích stanoví pro usnášeníschopnost povinnost přítomnosti zastupitele v reálném čase (s možností sledovat průběh zasedání a reagovat na něj) bez nutnost osobní přítomnosti na místě, kde se zasedání koná. Konání zasedání prostřednictvím videokonference si tak řada samospráv v uvedeném období již vyzkoušela.
Ústavní soud i v novém roce pokračuje v problematické praxi, kdy v případě jmenování nových soudců se pozastavuje nápad ostatním soudcům. Pokud stěžovatel podá stížnost právě v těchto dnech, má jistotu, že o jeho stížnosti bude jako soudce zpravodaj rozhodovat buď soudce Zdeněk Kühn nebo soudkyně Lucie Dolanská Bányaiová. a Zdeňku Kühnovi, rozhodovat tedy bude výhradně III. nebo IV. senát Ústavního soudu.
Zítra nabude účinnosti zákon č. 149/2023 Sb., kterým se mj. mění zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu (dále jen „zákon o ZPF“). To má dalekosáhlý dopad i na územní plánování. Zajímá vás proč? Pak čtěte pečlivě náš silvestrovský článek.
Nemáme kanály, cesty jsou v háji, na školu nebude snad ani v máji! Starosta pije už jako Dán, protože chybí tu územní plán. Takové problémy neřešte plačky: Etapizace vám přinese kačky! Více o etapizaci a podmíněnosti výstavby v našich článcích zde.
Nejvyšší správní soud se zabýval přiměřeností krácení dotace. Věc se vyznačovala několika specifiky, ale některé principy jsou přenositelné a stojí za to se o nich zmínit. Ve věci již rozhodoval také Ústavní soud.
Jak jsme již psali, ve věci našeho klienta Krajský soud v Brně zrušil uloženou pokutu za nenošení roušky. Soud se ztotožnil s naší argumentací, že mimořádné opatření ministerstva zdravotnictví, jehož porušení bylo klientovi kladeno za vinu, bylo nezákonné, nemohlo se proto jednat o přestupek.