Nejvyšší správní soud o územních plánech rozhoduje často a tentokrát musel část územního plánu jedné obce zrušit (a taky zrušil rozsudek Krajského soudu v Praze, který obsahuje řadu argumentů pro omezování zastavitelnosti ploch), protože obec nebyla schopna vysvětlit, proč zrušila zastavitelnou plochu občanské vybavenosti a proč na jiné ploše zakázala realizovat stavby pro bydlení.
V rámci naší minisérie o plánovacích smlouvách podle zákona č. 283/2021 Sb., stavební zákon se dostáváme k ošemetné otázce: Má investor nárok na uzavření plánovací smlouvy? Pokud ano, v jaké situaci? Pojďme se podívat na paragrafy a judikaturu.
Novým článkem pokračujeme v naší minisérii věnované plánovacím smlouvám podle nového stavebního zákona. Tentokrát se zaměříme na rizika spojená se soudním přezkumem územně plánovací dokumentace vydané v podobě podle smluvních požadavků stavebníka.
O územním plánu jedné středočeské obce, který se ocitl u soudu, jsme již psali. Krajský soud tehdy zrušil několik částí územního plánu, zejména proto, že regulace byla příliš podrobná a obec současně nerozhodla o tom, že územní plán bude mít prvky regulačního plánu. Jedna z těchto částí stanovila nepřípustné využití plochy pro „ubytovací kapacity bez vazby na sportovní činnost na navazujících plochách“. NSS ale právě tuto část rozsudku krajského soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu projednání.
Otázka: Kdo hradí náklady na pořízení územní studie, když je tato územní studie podmínkou pro rozhodování v území podle územního plánu?
Otázka: Obec vydala územní plán s podmínkou pořízení územní studie do 6 let od nabytí účinnosti územního plánu s tím, že chce záměr co nejvíce oddálit. Kdy musí obec začít pořizovat studii? Musí začít hned, jakmile budou vlastníci pozemků požadovat, nebo má čas a musí si jen hlídat, aby neutekla lhůta a podmínka nakonec neodpadla? Nebo vlastně studii nemusí začít nikdy a po 6 letech podmínka propadne? Bude za tento „zdržovací“ postup obec postižitelná?
Otázka: Investor chce na území naší obce vybudovat malou vodní elektrárnu. Víme, že soláry a větrníky jsou prioritními záměry a měly by být upřednostněny a územní plán je v podstatě nemůže zakázat. Je to tak i u malých vodních elektráren?
Otázka: Chceme se stavebníkem uzavřít smlouvu o finančním příspěvku na infrastrukturu. Ničeho jiného by se smlouva týkat neměla (infrastruktura v lokalitě je již vybudovaná) . Nejsme si jisti tím, jestli má jít o veřejnoprávní plánovací smlouvu podle stavebního zákona nebo o soukromoprávní smlouvu?
Otázka: Soud rozsudkem zrušil část změny územního plánu. Musíme pořídit úplné znění, které rozsudek zohlední nebo to můžeme udělat až s jinou změnou územního plánu?
Nejvyšší správní soud rozhodoval o dalším územním plánu. Tentokrát se jedna obec pokusila zrušit zastavitelnost několika pozemků a u soudů prohrála, protože si počínala diskriminačně a svévolně – zatímco jedněm vlastníkům zastavitelnost zrušila, jiným ji rozšířila nebo dokonce nově vymezila a svoje počínání nijak nevysvětlila. Je zřejmé, že odpověď na otázku, kdy se konečně obce, nebo lépe řečeno projektanti, naučí, jak vytvořit pořádný územní plán a nedělat doslova školácké chyby, zůstává nadále ve hvězdách.