K Nejvyššímu správnímu soudu se dostala kasační stížnost proti rozhodnutí Krajského soudu v Praze, který řešil problém s odstraněním pevné překážky umístěné nezákonně na pozemní komunikaci a deklarováním existence veřejně přístupné účelové komunikace.
Nejvyšší správní soud opět rozhodoval ve věci územního plánování. Šlo o rušení zastavitelných ploch, které podle názoru samosprávy neměly dostatečné dopravní napojení. Krajský soud v Brně s takovým argumentem nesouhlasil a předmětnou část územního plánu zrušil. Hlavní důvodem bylo, že podle názoru krajského soudu bylo nedostatečně odůvodněno rozhodnutí o námitkách vlastníků dotčených pozemků, kteří tvrdili, že právě oni mají zajištěn přístup skrze účelovou komunikaci, tím se však město vůbec nezabývalo. NSS rozsudek krajského soudu zrušil. Z jakých důvodů přistoupil k tomuto kroku, si řekneme v dnešním článku.
V případu jednoho našeho klienta jsme získali zajímavé vyjádření ministerstva pro místní rozvoj, které by mohlo sloužit i mnoha jiným obcím. V případu, o kterém budeme dnes psát, šlo o přezkum závazného stanoviska krajského úřadu, kterým bylo změněno závazné stanovisko úřadu územního plánování. Ministerstvo dalo za pravdu obci a prvostupňovému dotčenému orgánu. Konkrétně se jednalo o posouzení otázky, jestli je možno započítat rozlohu části pozemku v nezastavěném území obce, aby ta část pozemku, která byla dle územního plánu zastavitelná, splnila kritéria pro minimální rozlohu stavebního pozemku.
Nejvyšší správní soud tentokrát ve svém rozhodování zavítal do podhradí Karlštejna. Právě tam totiž chtěl jeden vlastník rekonstruovat penzion. V rozsudku NSS se dočteme, že „z projektové dokumentace vyplynulo, že pro záměr je třeba zajistit šest parkovacích míst. Dle stávajícího stavu jsou na žalobcově pozemku využívána dvě parkovací místa, z nichž jedno se nachází před jihozápadním štítem předního domu a je vhodné pro zásobování, druhé se ze 75 % nachází na pozemku ve vlastnictví žalobce a zbylou plochou zasahuje do přístupové cesty k hradu ve vlastnictví státu.
Referenda o větrných elektrárnách patrně ve své „popularitě“ časem nahradí ta o hernách a automatech. Občané totiž nějak odmítají pochopit, že v jejich zájmu, aby si za humny nechali postavit farmu obřích větrníků. Jedním z posledních „všelidových“ hlasování o větrných elektrárnách bylo to, které se konalo v polovině května a letošního roku v obci Stará Červená Voda. Občané dali větrníkům jasnou stopku. To samozřejmě neznamená, že by bylo jisté, že v katastru obce nevyrostou, ale je to jeden z kroků, který by měly učinit všechny samosprávy, které zajímá, co si jejich občané myslí.
Otázka: V naší obci máme schválené zásady pro jednání s investory o příspěvcích na infrastrukturu. Změnili jsme je a nově už nechceme vybírat příspěvky od individuálních stavebníků, kteří staví rodinné domy pro sebe. Můžeme vrátit příspěvky těm, kdo zaplatili před změnou zásad?
Otázka: Měli bychom nějak anonymizovat rozhodnutí o námitkách v rámci územního plánování?
Otázka: Může krajský úřad v rámci přezkumného řízení změnit stavební uzávěru?
Otázka č. 157: Jsou pro obec závazné metodiky jednotlivých ministerstev nebo jsou pro nás jen orientačním vodítkem?
Otázka: Je územní studie povinně pořizovaným územně plánovacím podkladem?