NSS k odstranění závory z pozemní komunikace

K Nejvyššímu správnímu soudu se dostala kasační stížnost proti rozhodnutí Krajského soudu v Praze, který řešil problém s odstraněním pevné překážky umístěné nezákonně na pozemní komunikaci a deklarováním existence veřejně přístupné účelové komunikace.

NSS: chybějící dopravní napojení jako důvod pro omezení zastavitelnosti

Nejvyšší správní soud opět rozhodoval ve věci územního plánování. Šlo o rušení zastavitelných ploch, které podle názoru samosprávy neměly dostatečné dopravní napojení. Krajský soud v Brně s takovým argumentem nesouhlasil a předmětnou část územního plánu zrušil. Hlavní důvodem bylo, že podle názoru krajského soudu bylo nedostatečně odůvodněno rozhodnutí o námitkách vlastníků dotčených pozemků, kteří tvrdili, že právě oni mají zajištěn přístup skrze účelovou komunikaci, tím se však město vůbec nezabývalo. NSS rozsudek krajského soudu zrušil. Z jakých důvodů přistoupil k tomuto kroku, si řekneme v dnešním článku.

MMR: není možné jen tak započítávat nezastavěnou část pozemku pro splnění kritérií územního plánu

V případu jednoho našeho klienta jsme získali zajímavé vyjádření ministerstva pro místní rozvoj, které by mohlo sloužit i mnoha jiným obcím. V případu, o kterém budeme dnes psát, šlo o přezkum závazného stanoviska krajského úřadu, kterým bylo změněno závazné stanovisko úřadu územního plánování. Ministerstvo dalo za pravdu obci a prvostupňovému dotčenému orgánu. Konkrétně se jednalo o posouzení otázky, jestli je možno započítat rozlohu části pozemku v nezastavěném území obce, aby ta část pozemku, která byla dle územního plánu zastavitelná, splnila kritéria pro minimální rozlohu stavebního pozemku.

NSS: nároky na kvalitu potvrzení závazného stanoviska dotčeným orgánem

Nejvyšší správní soud tentokrát ve svém rozhodování zavítal do podhradí Karlštejna. Právě tam totiž chtěl jeden vlastník rekonstruovat penzion. V rozsudku NSS se dočteme, že „z projektové dokumentace vyplynulo, že pro záměr je třeba zajistit šest parkovacích míst. Dle stávajícího stavu jsou na žalobcově pozemku využívána dvě parkovací místa, z nichž jedno se nachází před jihozápadním štítem předního domu a je vhodné pro zásobování, druhé se ze 75 % nachází na pozemku ve vlastnictví žalobce a zbylou plochou zasahuje do přístupové cesty k hradu ve vlastnictví státu.

Referendum o větrnících ve Staré Červené Vodě: občané řekli ne

Referenda o větrných elektrárnách patrně ve své „popularitě“ časem nahradí ta o hernách a automatech. Občané totiž nějak odmítají pochopit, že v jejich zájmu, aby si za humny nechali postavit farmu obřích větrníků. Jedním z posledních „všelidových“ hlasování o větrných elektrárnách bylo to, které se konalo v polovině května a letošního roku v obci Stará Červená Voda. Občané dali větrníkům jasnou stopku. To samozřejmě neznamená, že by bylo jisté, že v katastru obce nevyrostou, ale je to jeden z kroků, který by měly učinit všechny samosprávy, které zajímá, co si jejich občané myslí.

Dotaz č. 160: Změna zásad pro jednání s investory a vrácení zaplaceného příspěvku

Otázka: V naší obci máme schválené zásady pro jednání s investory o příspěvcích na infrastrukturu. Změnili jsme je a nově už nechceme vybírat příspěvky od individuálních stavebníků, kteří staví rodinné domy pro sebe. Můžeme vrátit příspěvky těm, kdo zaplatili před změnou zásad?