Otázka: Z čeho, prosím, vyplývá povinnost schvalovat podpisový řád zastupitelstvem?
Otázka: Jaký máte názor na podrobnost diskuzí v zápisech z jednání rady či zastupitelstva města? Dle jednacích řádů zveřejňujeme i zápis z rady.
Otázka: Pokud mi vedení města nedodá podklady, abych mohla zápis z rady pořídit v zákonné lhůtě 7 dní, co bych měla požadovat v písemném odůvodnění, které bych mohla předložit při kontrole MVČR nebo kraje? Kdo je zodpovědný za dodržení zákonné lhůty a jednacího řádu? Existuje případně za nedodržení lhůt sankce?
V databázi VeKLEP je k dispozici novela Ústavy, kterou lze směle nazvat první klimatickou vlaštovkou. Změna se samozřejmě týká čl. 7. ten nyní zní: „Stát dbá o šetrné využívání přírodních zdrojů a ochranu přírodního bohatství.“ Nově by se do něj měla vložit 4 slova a vypadal by takto: „Stát dbá o šetrné využívání přírodních zdrojů, zejména vody a půdy, a o ochranu životního prostředí.“ Nesmíme zapomenout na čl. 35 Listiny základních práv a svobod, který přiznává jednotlivcům právo na příznivé životní prostředí. Čl. 7 Ústavy tedy není jediným bodem ústavního pořádku, který by se environmentálními otázkami zabýval.
V rozsudku ze dne 26. 5. 2021, o kterém jsme již psali, Nejvyšší správní soud řešil také námitku vnitřní rozpornosti platebního výměru na odvod za porušení rozpočtové kázně a to, za jakých okolností tato vnitřní rozpornost povede až k jeho nicotnosti.
Nejedna obec řeší problémy spojené s příliš velkorysým přístupem předchozího vedení k vymezování nových a nových zastavitelných ploch a logické snaze developerů výstavbu realizovat v maximální možné míře. Opětovné navrácení pozemků do nezastavitelného území je mnohdy téměř nemožné kvůli zásahům do vlastnických práv a hrozbě zrušení části územního plánu soudem.
V rozsudku ze dne 26. 5. 2021 Nejvyšší správní soud reagoval na argumentaci příjemce dotace, který v rámci soudního přezkumu odvodu za porušení rozpočtové kázně namítal, že pokud by se dopustil porušení zákona o veřejných zakázkách (pokud by podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky), pak by se jednalo o správní delikt podle zákona o veřejných zakázkách, přičemž o takovém porušení zákona o veřejných zakázkách nepřísluší rozhodovat nikomu jinému, než ÚOHS. Proč NSS tyto námitky neposoudil jako důvodné?
Silniční správní úřad v Říčanech a poté krajský úřad řešily zajímavou věc týkající se veřejně přístupné účelové komunikace, když rozhodovaly o tom, zda se na konkrétních pozemcích taková komunikace nachází či ne. Dospěly k závěru, že ne, což se žalobcům nelíbilo a obrátili se na Krajský soud v Praze. Ten jejich žalobu zamítl a lze očekávat, že podobný názor by měl i Nejvyšší správní soud, neboť zařadil rozhodnutí krajského soudu do své sbírky.
Otázka: Je vhodné a účelné zapracovat do jednacího řádu to, že zastupitelé nemají zveřejňovat informace, které jsou jim poskytovány v souvislosti s výkonem jejich funkce? Např. informace k chystaným výběrovým řízením, které obec připravuje.
Otázka: Jak řešit námitky – mají se, když je zastupitelstvo na příštím zasedání odhlasuje, že jsou důvodné, do toho předmětného zápisu dozapracovat? Nebo jen poznamenat do zápisu ze zasedání, na němž se o námitkách hlasovalo?