Zaujalo nás opatření rektora Univerzity Karlovy z roku 2021 s neurčitým názvem: „Zvyšování institucionální odolnosti Univerzity Karlovy“. Jedná se o soubor pravidel, která mají vysoké škole umožnit bojovat s „vlivovým působením cizí moci“, které se dnes děje prostřednictvím notebooků a internetu. Za tím účelem je zaměstnancům a studentům uložena řada povinností, jejichž porušení může být trestáno velmi tvrdě.
Pro řízení o ústavní stížnosti je krom případů, kdy je stěžovatel sám advokátem, povinné zastoupení ze strany člena advokátního stavu. I tak se ale někdy stává, že stěžovatelé, kteří již ústavní stížnost neúspěšně podali, zvažují, zda se nechají také při podání stížnosti k ESLP zastoupit advokátem, nebo zda si tuto stížnost podají sami.
Zajímavý případ řešil na MDŽ roku 2023 Nejvyšší správní soud. Týkal se územní rezervy. Konkrétně šlo o to, zda město správně vyložilo námitku navrhovatele požadující vymezení územní rezervy pro jihozápadní obchvat Nového Města nad Metují. Na to navazovalo zhodnocení rozhodnutí o této námitce a postupu krajského soudu, jenž územní plán zrušil nejen v části daného rozhodnutí, ale také v části vymezující zastavitelné plochy v místě územní rezervy.
Čas od času se Nejvyšší soud zabývá dovoláním, které se týká požadavku investora na náhradu škody za změnu územního plánu. Většinou po obci takový vlastník žádá desítky milionů korun jako „odškodné“ za to, na svých pozemcích nemůže realizovat rozsáhlou výstavbu. Protože obce mají mnohdy strach z toho, že tyto vysoké částky budou muset skutečně hradit, může pro ně být užitečný náš nejnovější článek o případu, který brněnský soud řešil v létě roku 2022.
V jedné obci v Ústeckém kraji schválili změnu územního plánu a dostali se před soud. Naštěstí obstáli, protože vlastník pozemků měl nesmyslné požadavky. Jestli vás zajímá jaké, přečtěte si náš nejnovější text o rozhodovací praxi českých soudů ve věcech územního plánování.
Už na jaře 2021 jsme se spolu s klientem poprvé obrátili na české soudy s žádostí o poskytnutí ochrany před nezákonným zásahem způsobeným povinností zaměstnanců podrobit se testům na přítomnost viru či antigenu viru SARS – CoV 2. Možná, že si ještě vzpomenete na dobu, kdy zaměstnavatelé měli povinnost neumožnit zaměstnancům, kteří se netestovali, přítomnost na pracovišti (ledaže pracovníci splňovali určité nesmyslné výjimky). Pak by vás mohla soudní anabáze, která ještě definitivně neskončila, ale jen se dnes v rámci soudního ping pongu vrátila zase na začátek, zajímat.
Otázka: Za jakých podmínek je rozhodnutí přijaté v místním referendu platné a hlavně závazné?
Otázka: Může obec v územním plánu nějak chránit nezastavěné území před nežádoucí výstavbou?
Otázka: Co je možné stavět v nezastavěném území?
„Virus se tak stal záminkou údajného boje o demokracii, jsou podávány žaloby proti nouzovému stavu, proti zavření hranic, nakonec se můžeme dočkat i žaloby na to, aby soudy vyhostily virus z naší republiky, protože sem nedemokraticky, nikým nezván, vnikl. Uzavření hranic je kde kým označováno za nedemokratické až totalitní (pamatují si tu totalitu ještě sakra?), ačkoli všichni víme, že jsou uzavřeny proto, aby lidé nemohli tak snadno „pendlovat“ mezi Českem a zeměmi, kde virus řádí neuvěřitelně, a dovážet ho sem (města Uničov a Litovel by mohla vyprávět), a na vyhlášení nouzového stavu jsou hledány formální chyby… Dávejme hlavně pozor, zda nejde těm, kteří mluví o ohrožení demokracie, ve skutečnosti o […]