Na jednání občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu dne 9. listopadu 2022 byla schválena tato právní věta: „Právnické osobě může vzniknout nárok na zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou jí nezákonně zahájeným trestním stíháním.“
Když černoličtí zastupitelé uzavřeli v roce 2007 smlouvu se společností Altsteadter, nikdo netušil, jaké právní inferno tím rozpoutali. Kauza skončila v roce 2021 usnesením Nejvyššího soudu, které obec rozhodně nepotěšilo. Pro ostatní zastupitele by proto mělo být víc než zajímavé zjistit, jakéže chyby samospráva udělala. Proto jsme zpracovali podrobnou kazuistiku celého případu.
Soudy se na základě naší žaloby zabývaly odškodněním za řízení o vypořádání společného jmění manželů. Soud prvního stupně rozhodl o odškodnění ve výši 138 125 Kč, odvolací soud na základě našeho dovolání klientce přiznal ještě dalších 39 475 Kč. V čem tedy soud I. stupně věc neposoudil správně?
Dotaz: Naše obec vybudovala novou kanalizaci a chtěla by zavést poplatek za zhodnocení stavebního pozemku. Můžeme jej zavést i pro pozemky, které jsou podle územního plánu v zastavitelných plochách, ale doteď nejsou zastavěny a jde podle katastru o ornou půdu?
V územním plánu jsme měli podmínku pořízení regulačního plánu z podnětu a pro jeho pořízení a vydání byla stanovena lhůta 5 let od účinnosti územního plánu. Tato lhůta během pandemie, kdy obec nemohla dobře reagovat na vše, co bylo potřeba, uplynula. Můžeme ještě dál podmiňovat výstavbu tím, že bude pořízen regulační plán?
Dotaz: Stavebník má zájem postavit na svém pozemku 5 rodinných domů a domáhá se toho, aby mu obec umožnila na jejím pozemku vést potřebné vodovodní a kanalizační přípojky. Obec ale s výstavbou v této podobě dlouhodobě nesouhlasí a pozemky poskytnout nechce. Je takový postup možný?
Otázka: Obec vydala změnu územního plánu. Kvůli tomu bylo vypracováno tzv. úplné znění územního plánu po změně. V tomto úplném znění se ale vyskytla chyba v grafické části a na pozemku, kde má být zakreslena (vymezena již v územním plánu před změnou) pozemní komunikace, není nic vymezeno a komunikace je omylem vymezena vedle pozemku. Stavebník se dlouhodobě snaží komunikaci na svém pozemku nemít a obci dnes tvrdí, že platí úplné znění a na jeho pozemku žádná pozemní komunikace být nemůže. Jak to je?
Obvodní soud pro Prahu 2 se v rozsudku č. j. 25 C 67/2022-112 přiklonil k výkladu, podle kterého současná právní úprava neumožňuje přiznat náhradu nemajetkové újmy za nezákonná mimořádná opatření vydávaná podle zákona o ochraně veřejného zdraví či pandemického zákona, byť byla daná opatření prohlášena za nezákonná ve správním soudnictví.
V rozsudku ze dne 21. 4. 2021 se Nejvyšší soud zabýval postupem nižších soudů, které posuzovaly nesprávný úřední postup stavebních úřadů v řízení o vydání územního souhlasu k oplocení pozemku. O co šlo?
Nejvyšší správní soud se dostal k rozhodování zajímavé kauzy opepřené otázkou církevních restitucí. Na stůl se mu totiž dostala kasační stížnost obce Ořech proti rozsudku Krajského soudu v Praze, kterým byl zrušen regulační plán na návrh Metropolitní kapituly u sv. Víta v Praze. Ve věci NSS už jednou rozhodoval, a to o tom, jestli byl nebo nebyl návrh na zrušení opatření obecné povahy opožděný (tehdy ho ještě bylo možno podat ve tříleté lhůtě, dnes je to jen jeden rok), když bylo na regulačním plánu špatně vyznačeno datum účinnosti.