Krajský soud v Praze rozhodoval o dalším územním plánu. Jeho rozsudek je extrémně obsáhlý, díky čemuž se v něm dá najít několik neotřelých závěrů, které čtenářům našich článků o judikatuře v územním plánování s radostí zprostředkováváme.
K soudu se opět dostal územní plán, který zredukoval zastavitelné plochy. Hlavním důvodem pro zásah do vlastnického práva byla ochrana zemědělské půdy. Protože se v poslední době jedná o významný trend v rozhodovací praxi soudů, přinášíme informace o novém rozsudku.
Nejvyšší správní soud rozhodoval o dalším územním plánu. V rozsudku nenajdeme žádné nové názory, jedna z myšlenek ale stojí za zvýraznění. NSS se totiž vyjádřil k tomu, zda by teoreticky dobře odůvodněné stanovisko dotčeného orgánu bylo s to nahradit chybějící odůvodnění samotného opatření obecné povahy.
Majitelé pozemků, na kterých by někdy rádi stavěli, by si měli dát pozor na rozhodovací praxi soudů. Ty totiž stále častěji odmítají poskytnout ochranu vlastnickým právům a dovolují obcím, aby rušily zastavitelnost pozemků i s velmi chabým odůvodněním. Nový stavební zákon dokonce riziko, že kvůli pasivitě v průběhu územního plánování „vlastník přijde o všechno“, ještě zvyšuje. Jediným doporučením proto je, aby vlastníci byli skutečně bdělí a podávali připomínky ideálně sepsané odborníky, jinak je soudy pošlou rovnou „do háje“.
Poslední novela nového stavebního zákona zavedla nový institut – záměr domu pro dostupné nájemní bydlení. Můžeme si o tom myslet cokoliv, jedna věc je bezpochyby velmi kontroverzní. Podle § 202 nového stavebního zákona totiž platí, že pro záměr domu pro dostupné nájemní bydlení není potřeba souhlas vlastníka (§ 187 nového stavebního zákona), který pozemek, na němž má stavba pro dostupné nájemní bydlení vyrůst, vlastní. Jestli se obáváte o svá práva a chcete vědět, jak se chránit, čtěte dál.
Jedno jihomoravské město vydalo územní plán a v něm přeřadilo pozemky vlastnice s funkčním využitím bydlení (plocha návrhová) do plochy s funkčním využitím zemědělská (plocha stabilizovaná). To se samozřejmě majitelce nelíbilo, a tak se věc postupně dostala až k Nejvyššímu správnímu soudu, kde nad samosprávou vyhrála. Cesta to ale byla krkolomná – přes incidenční přezkum územního plánu.
Krajský soud v Brně zrušil část územního plánu jedné jihomoravské obce. Plán podmiňoval výstavbu na pozemcích dotčených vlastníků etapizací a pořízením územní studie, která řešila umístění veřejného prostranství (parku). Jestli vás zajímá, v čem udělala samospráva chybu, čtěte dál.
Obvodní soud pro Prahu 2 vydal první rozsudek, kde přiznal odškodnění za mimořádná opatření vydávaná v rámci boje proti onemocnění Covid-19. Jedno z takových opatření hned v březnu 2020 zakazovalo přítomnost otců u porodu. Soud dospěl k závěru, že se jednalo o nezákonný zásah do soukromého a rodinného života. Oběma rodičům přiznal peněžitou satisfakci ve výši 20 tisíc Kč a dítěti ve výši 10 tisíc Kč.
Pokud jste si mysleli, že se na poli pandemickém už nic zajímavého neděje a doba koronavirová skončila, pak se pletete. Nejen, že se ještě pořád svádí právní bitva v českém rybníčku, ale dokonce i soud ve Štrasburku posuzuje další a další kauzy. Řadou z nich se musí prokousat kvůli naší advokátní kanceláři, která zastupuje klienty, kteří to s lidskými právy ještě pořád nevzdali.
Je s podivem, s jakou lehkostí přistupují správní soudy k porušování procesních norem pro územní plánování. Ačkoliv je vydávání územního plánu formalizovaný proces veřejné správy, soudy opakovaně dovozují, že prakticky nezáleží na tom, jakým postupem obce ruku v ruce s pořizovatelem dospějí ke kýženému výsledku – vydání územního plánu nebo jeho změny.