Nejvyšší správní soud řešil zajímavý případ s územním plánem: snahu o výstavbu rodinného domu v zahrádkářské oblasti. Nespokojený vlastník se nejdříve obrátil na Krajský soud v Pardubicích a protože neuspěl, „hnal“ věc až k Nejvyššímu správnímu soudu, leč ani tam nepochodil. Jak argumentoval a co mu na to řekl soud?
Nejvyšší soud se v aktuálním rozhodnutí č.j. 30 Cdo 267/2021-177 ze dne 15. 12. 2021 vyjádřil k tomu, jaký vliv na možnost náhrady za nepřiměřeně dlouhé řízení má skutečnost, že soud nemohl pokračovat z toho důvodu, že čekal na zapůjčení spisového materiálu od jiného orgánu.
Když se pořizuje územní plán, je obec postavena před vyřešení otázky, jak podrobné regulativy jsou ještě přípustné a které už by měly být v plánu regulačním. Nejvyšší správní soud právě teď poskytl samosprávám další vodítko.
Městský soud v Praze rozhodl po několikaleté anabázi, že obce a města musí umožnit osobám, které prokáží právní zájem, nahlížení do spisu k pořizovanému územnímu plánu. Jednalo se o spor vlastníka nemovitosti s Magistrátem hlavního města Prahy, který se urputně brání přístupu do spisu o pořizování Metropolitního plánu. (Soud řešil rozhodnutí ministerstva pro místní rozvoj o odvolání proti rozhodnutí Magistrátu).
„Pokud se změní územní plán a výstavba neproběhne z nejrůznějších důvodů podle plánu, investoři přijdou na obec s požadavkem na úhradu milionových škod za „zmařené investice“. Situace, které se každá obec obává. Právní úprava i rozhodovací praxe soudů je komplikovaná, nicméně právo je často na straně samospráv.“
Nejvyšší soud v nedávném rozsudku č.j. 30 Cdo 3118/2020-250 vyjasnil některé otázky odškodňování nepřiměřené délky správních řízení podle zákona č. 82/98 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem. Konkrétně se věnoval případu, kdy byla namítána nepřiměřená délka daňového řízení. Starší judikatura k odškodňování nepřiměřené délky správních řízení Původně rozhodovací praxe Nejvyššího soudu připouštěla odškodňování nepřiměřené délky správních řízení pouze tam, kde se jednalo o řízení, které by spadalo pod ochranu čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (Úmluva). Muselo se jednat o řízení, jehož předmět měl civilněprávní povahu. Na základě judikatury ESLP bylo na místě klást tyto otázky, […]
Před několika dny zveřejnil Nejvyšší správní soud další rozhodnutí týkající se územního plánu, kterým město Zábřeh zasáhlo do vlastnického práva společnosti Wanemi. Proč město svůj územní plán neobhájilo, přiblížíme v tomto článku.
V neděli 1. 8. 2021 nabyl účinnosti Protokolu č. 15, kterým se mění Úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod. Hlavní změna, na kterou je potřeba upozornit, spočívá v tom, že půl roku poté, tedy od 1. 2. 2022, se zkrátí lhůta pro podání stížnosti k ESLP ze šesti na čtyři měsíce.
Pro každou obec je klíčové, jak o územních plánech rozhodují soudy. V judikatuře lze najít mnohá poučení, která umožní samosprávám vyhnout se chybám, jichž se dopustily jiná města a obce. Přehled nejnovějších soudních rozhodnutí najdete v časopise Urbanismus a územní rozvoj (č. 1/2021).
Na webu Ministerstva pro místní rozvoj „ObcePRO“ najdete novou metodiku, která se týká zavádění adaptačních strategií.