V předchozím článku jsme se věnovali regulačním plánům na žádost. Nyní se podíváme na ty z podnětu.
Regulační plány představují velmi podrobnou úpravu toho, jak to má v území vypadat. V některých případech mohou dokonce nahrazovat územní rozhodnutí. Vydávají se jako opatření obecné povahy a proces jejich pořizování se podobá tomu u územního plánu. Právní úpravu regulačních plánů najdeme v zákoně č. 183/2006 Sb., stavební zákon a ve vyhlášce č. 500/2006 Sb.
Územní plány skýtají mnohá úskalí. Jedním z nich je územní rezerva. Nově ji upravuje zákon č. 183/2006 Sb., stavební zákon v § 23b (dříve byla definována v jiném ustanovení). Jedná se o plochu nebo koridor, které jsou vymezené v územně plánovací dokumentaci pro využití, jehož potřebu a plošné nároky je třeba následně prověřit. Nejčastěji jsou územní rezervy vymezovány pro koridory dopravní infrastruktury, kdy územní plány přebírají tyto plánované dopravní stavby ze zásad územního rozvoje.
Místní referenda o územním plánu jsou poměrně častá. Přinášejí s sebou celou řadu komplikací a obcím mohou řádně „zatopit“. Pojďme se proto podívat na to, co má obec udělat, když jí přípravný výbor zašle návrh na konání místního referenda.
Smlouvy o spolupráci uzavírané mezi obcí a investorem jsou dnes již běžnou součástí fungování samospráv. Na základě těchto dohod jsou budovány silnice, chodníky, osvětlení, kanalizaci, vodovod nebo třeba školka potřebné pro dobré fungování nové výstavby. Když jsou obce při uzavírání takových smluv dostatečně opatrné, nelze proti tomu nic namítat, to ostatně potvrzují i soudy.
Z naší praxe víme, že problémy obcí s územním rozvojem se sobě navzájem podobají. Proto se domníváme, že je dobře myslet na to, že zákon č. 128/2000 Sb., o obcích umožňuje, aby při výkonu samostatné působnosti samosprávy vzájemně spolupracovaly, a tím šetřily nejen finance, ale také administrativní síly a zvyšovaly svoje znalosti a zkušenosti. K této spolupráci může docházet v mnoha oblastech, ať už jde o školství, sociální péči, zdravotnictví, kulturu, ochranu životního prostředí, cestovní ruch, správu veřejné zeleně a veřejného osvětlení, komunální odpad anebo vodovody a kanalizaci. Spolupráce je zkrátka dobrá u všech rozsáhlých a dlouhodobých záměrů.
V územní plánování vystupuje řada aktérů. Hlavní je samozřejmě pořizovatel a obec, o jejíž územní plán jde. Zapojit se mohou také občané, kteří podávají připomínky, a vlastníci pozemků; ti mohou dokonce v rámci veřejného projednání uplatňovat námitky (o těch musí zastupitelé rozhodnout a svoje rozhodnutí odůvodnit). Významnou roli hrají také dotčené orgány, jejichž hlavním úkolem je pohlídat, aby územní plán nebyl v rozporu s veřejnými zájmy. To vyplývá nejen z právních předpisů. Ale také z judikatury: „Úkolem dotčených orgánů v rámci procesu přijímání územního plánu či jeho změny je střežit veřejný zájem, k jehož ochraně jsou zmocněny. Ve svých stanoviscích tedy neposuzují, zda je navrhovaná změna územního plánu ve veřejném zájmu, ale zda s veřejným zájmem, který […]
Při naší práci se setkáváme s tím, že obce mnohdy váhají, zda mohou územním plánem zasáhnout do vlastnických práv. To je správně – opatrnost a uvážlivost je vždy na místě, přehnaný strach ze změny v území ale nikoli. Územní plánování se totiž děje ve veřejném zájmu a v jeho průběhu může docházet k zásahům do vlastnického práva, mj. může určovat vlastníkům, jak mohou pozemky využívat, v některých případech bez náhrady za omezení vlastnického práva. Územní plán vyjadřuje rovnováhu a kompromis mezi zájmy obce, stanovisky dotčených orgánů, vlastníků pozemků a staveb i sousedních obcí. Cílem je dosáhnout obecně prospěšného souladu veřejných a soukromých zájmů při harmonickém využití území.
Semináře pro starostky, starosty a zastupitele jsme měli vždycky moc rádi. Bavilo nás nakoupit zákusky a chlebíčky, kávu a čaj a vyrazit na cestu za lidmi, kteří se zajímají o rozvoj svých obcí a měst. Po šesti nebo sedmi hodinách přednášení a zodpovídání dotazů jsme se nikdy necítili unaveni – naopak jsme celou cestu mezi Prahou a Brnem strávili rozhovorem o tom, co všechno jsme slyšeli nového a jak by se daly problémy samospráv ještě líp vyřešit. Dnes se s vámi nesmíme setkat naživo, což je nám doopravdy líto. Stejně tak se nám ale stýská po samotných seminářích, a tak jsme velmi vděční agentuře BOVA, že nám umožnila se s […]
Mnohé obce se snaží vyřešit problém s developerskou výstavbou a nedostatečnou infrastrukturou tím, že do územního plánu dají podmínku etapizace výstavby. Desítky rodinných domů nebo bytový dům se pak mohou začít budovat až tehdy, kdy je rozšířena čistička odpadních vod nebo vybudována pozemní komunikace, chodníky nebo postavena mateřská škola. Investorům se samozřejmě podmínky etapizace líbí podstatně méně než zastupitelům. Především nesouhlasí s odložením investice. Jak rychle musí být infrastruktura dobudována, aby byla etapizace v územním plánu ještě přiměřená? Na tuto otázku dal loni odpověď Krajský soud v Praze. Rozhodnutí bylo zařazeno do Sbírky Nejvyššího správního soudu, čímž byl stvrzen jeho význam. Právní věta: „Nelze trvat na tom, že podmínka etapizace musí být v […]