Nový stavební zákon rozlišuje dva druhy podnětů ke změně územního plánu – buď jsou spojené s návrhem zadání a se stanovisky k SEA a NATURA, nebo se jedná o prostý podnět bez uvedených příloh. O tom, jak se postupuje při následných změnách územních plánů na základě těchto podnětů jsme psali již dříve. Velmi stručně lze shrnout, že o podnětech, které mají i návrh zadání a stanoviska, rozhodují zastupitelé bez ohledu na zprávu o uplatňování územního plánu (dále jen „Zpráva“), kdežto o podnětech bez příloh právě až v souvislosti se Zprávou. Jedinou výjimkou jsou podněty vzešlé přímo od obce, které nemusí být na Zprávu navázány a lze je řešit i v mezidobí, i když nemají […]
Ministerstvo pro místní rozvoj vydalo novou metodiku s názvem „Poskytování ubytovacích služeb ve stavbách pro bydlení“. Primárně je zaměřena na služby typu Airbnb, ale použitelné jsou v ní uvedené výklady i pro nelegální ubytovny. Pro řadu obcí jsou právě tyto „podnikatelské“ aktivity zatěžující, ale současně nejsou schopny efektivně tyto černé ubytovny vyřešit. Je možné v územním plánu realizaci ubytovacích jednotek ve stavbách zakázat (jde-li o územní plán s prvky regulačního plánu), ale to samo o sobě ještě nezajistí, že žádný vlastník rodinného domu nebude porušovat pravidla.
Otázka: Lze zakázat v územním plánu tepelná využívající podzemní vodu?
Otázka: je možné někde najít kompletní přehled dotčených orgánů v řízeních podle nového stavebního zákona?
Nejvyšší správní soud občas vydává pěkně podivné rozsudky. Jedním z nich je i ten, ve kterém soudci tvrdí, že obec, která vymezí nové zastavitelné plochy, vlastně efektivně bojuje proti změně klimatu. Podivné, viďte. Jestli vás to zajímá, čtěte dál.
V § 130 odst. 1 zákona č. 283/2021 Sb., stavební zákon (dále jen „stavební zákon“) se píše, že plánovací smlouvou je veřejnoprávní smlouva uzavřená mezi stavebníkem a obcí, městskou částí hlavního města Prahy nebo krajem nebo vlastníkem veřejné infrastruktury, jejímž obsahem je vzájemná povinnost stran poskytnout si součinnost při uskutečnění ve smlouvě uvedeného záměru a postupovat při jeho uskutečňování ujednaným způsobem.
Poslanecká sněmovna včera schválila v prvním čtení novelu stavebního zákona, která se týká zveřejňování v Portálu stavebníka a v Národním geoportálu. Pokud bude legislativní proces řádně dokončen, budou v brzké době stanovena dvě přechodná období, ve kterých budou orgány veřejné správy používat staré systémy.
Nejvyšší správní soud ve stručném rozsudku připomněl jedno zajímavé pravidlo týkající se tzv. incidenčního přezkumu územního plánu. Šlo o návrh společnosti, která se bránila proti rozhodnutí Krajského úřadu Moravskoslezského kraje, jímž bylo zamítnuto odvolání proti rozhodnutí Magistrátu města Karviné. Ten navrhovatelce nařídil odstranění změny stavby skladové haly, která byla provedena bez stavebního povolení a nebyla dodatečně povolena, a obnovení předcházejícího stavu stavby. Navrhovatelka se žalobou spojila návrh na zrušení opatření obecné povahy. Jenže nepochodila, protože takový postup není zrovna v popsaném případě možný.
Ministerstvo životního prostředí zveřejnilo návrh metodiky týkající se urychlení výstavby obnovitelných zdrojů energie (OZE). Zaujala nás zejména kapitola o tzv. incentivách, což je sofistikovaný název pro finanční a nefinanční „úplatu“ za to, že obec a občané nebudou dělat OZE problémy.
Když dojde ke změně územního plánu, kvůli které musí vlastníci změnit svoje plány a někdy se i smířit s tím, že místo pozemků k zastavění mají jen pole, dojde obvykle tvrzení, že obec porušila legitimní očekávání majitelů a že je kvůli tomu územní plán nezákonný. Často pak dojde na spor o regulaci obsaženou v územním plánu, v rámci kterého vlastníci uvádí, že jim obec přislíbila, že stavět budou moci a že se územní plán buď nezmění nebo že se změní tak, aby se mohlo stavět víc. Mají takové přísliby vliv na pořizování územně plánovací dokumentace?