V praxi se stále častěji setkáváme s tím, že investor namítá podjatost při rozhodování orgánu obce, a to i při rozhodování v tzv. samostatné působnosti, která je výkonem práva na samosprávu. V tomto kontextu je zásadní rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 3. 4. 2019, sp. zn. 2 As 151/2018 – 63. Jeho závěry přiblížíme níže.
Plénum Ústavního soudu zamítlo návrh Okresního soudu v Liberci na zrušení § 11 písm. g) zákona č. 121/2008 Sb., o vyšších soudních úřednících a vyšších úřednících státního zastupitelství ve slovech „je-li exekučním titulem exekutorský zápis nebo notářský zápis“. Ústavní soud konstatoval, že z ústavního pořádku nevyplývá, že by rozhodování o zastavení výkonu rozhodnutí nebo exekuce bylo výkonem pravomoci, jež by musela být svěřena vždy výlučně soudcům. Dále pak zdůraznil, změny, které doznala zákonná úprava od vydání nálezu sp. zn. Pl. ÚS 31/10. Zákon o vyšších soudních úřednících dnes již vylučuje, aby soudní řízení skončilo rozhodnutím vydaným vyšším soudním úředníkem bez možnosti podat proti tomuto rozhodnutí opravný prostředek, o němž by […]
Obec vydává nový územní plán (nebo mění plán stávající). Bude se v případě již zahájených územních řízení postupovat podle původního, nebo nově vydaného územního plánu?
Stěžovatelka je matkou chlapce, který v roce 1998, ve věku devíti let zmizel při cestě ke svým kamarádům za dosud nevyjasněných okolností v pražském Podolí. V únoru 2018 stěžovatelka požádala policejní orgán o nahlédnutí do všech spisů ve věci svého pohřešovaného syna. Sdělením policie jí bylo oznámeno, že ve věci pohřešovaného není vedeno správní řízení ve smyslu ustanovení § 9 správního řádu a její žádosti tak nelze vyhovět. Stěžovatelce bylo rovněž zamítnuto nahlížení do spisu v režimu § 65 trestního řádu, neboť ve věci zmizení chlapce nebyly zahájeny úkony trestního řízení, spis je doposud veden jako pátrací a stěžovatelka tak není v postavení poškozené. Znepřístupnění spisu považovala stěžovatelka za porušení […]
Poměrně často řešenou otázkou v souvislosti s výstavbou je to, zda je obec povinna stavebníkovi (ať již jde o profesionálního investora či osobu, která realizuje svou potřebu bydlení) udělit souhlas s vedením kanalizační či vodovodní přípojky přes pozemek, který je ve vlastnictví obce.
Spolky, které byly založeny jako občanská sdružení, měly již do 1. 1. 2017 povinnost upravit své stanovy, aby odpovídaly občanskému zákoníku, a doplnit údaje do rejstříku spolků. Podle aktuálních údajů jsou stále desítky tisíc organizací, které tyto povinnosti nesplnily. Mezi nimi jsou spolky, které již řadu let nevyvíjejí žádnou činnost, ale také organizace, které aktivní jsou. Těmto je určen níže předkládaný návod.
Termín: 12. 9. 2019 od 9.00 do 13.00 Kde: BRNOOFFICE s.r.o., Králova 9, Brno, místnost Cabinet 10 Co obce mohou udělat pro dobrý územní plán a jak vyřešit chyby v tom, který jste zdědili? Hrozí obci náhrady za změny územního plánu? A kdy se jim vyhnete? Jak předcházet problémům s kapacitou vodovodu, čističky, silnic nebo s nedostatkem míst ve škole? Jak ohlídat zájmy obce, když chce developer stavět desítky nových bytů? Na našem semináři dostanete odpovědi a navíc i tipy na praktické řešení obtížných situací. Přednášející: Mgr. Vendula Zahumenská, Ph. D., právnička projektu Investor Zahumny Mgr. David Zahumenský, advokát Snížený poplatek pro zastupitele a úředníky z měst a obcí: 1. […]
Ústavní soud se v nálezu ze dne 25. 7. 2019 zabýval otázkou, zda obecné soudy správně vyhodnotily spor o určení vlastnického práva k chodníku, který se nachází na pozemku v katastrálním území Staré Město u Frýdku-Místku. Ústavní soud vyhověl ústavní stížnosti obce Staré Město a zrušil usnesení Nejvyššího soudu a rozsudek Krajského soudu v Ostravě s odůvodněním, že jimi byla porušena základní práva stěžovatelky na soudní ochranu a na ochranu vlastnictví. Právní věty: Nesplňuje-li výsledek stavební činnosti pojmové znaky stavby jako věci nemovité, je podle konstantní judikatury Ústavního soudu vlastníkem předmětné komunikace vlastník pozemku, na kterém se komunikace nachází (např. usnesení sp. zn. II. ÚS 1351/10). Aby posuzovaná účelová komunikace […]
Ústavní soud se ve svém nálezu ze dne 11. června 2019, sp. zn. sp. zn. II. ÚS 1467/18, zabýval, mimo jiné, zajímavou otázkou přípustnosti ústavní stížnosti. Stěžovatel v daném případě nevyčerpal před podáním ústavní stížnosti všechny prostředky, které mu zákon k ochraně práv poskytuje, konkrétně nepodal dovolání k Nejvyššímu soudu. To však dle Ústavního soudu nelze v tomto případě klást stěžovateli k tíži, neboť odvolací soud ho nesprávně poučil o nemožnosti podat dovolání. Odmítnutí stěžovatelovy stížnosti pro nepřípustnost by tak v souladu s judikaturou Evropského soud pro lidská práva znamenalo porušení jeho práva na přístup k soudu podle čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. […]
V praxi se setkáváme s problémy ohledně toho, jak vyložit plynutí lhůty podle § 102 odst. 3 stavebního zákona. Jsem přesvědčen, že je v tomto případě nutno respektovat ústavněprávní zásadu in dubio pro libertate a upřednostnit výklad, který méně zasahuje do vlastnického práva vlastníka předmětného pozemku. Je totiž vždy na obci, zda se rozhodne v rámci nového územního plánu určitý pozemek určit k zastavění, či nikoli. Náhrady podle § 102 stavebního zákona Právní úprava obsažená v § 102 odst. 2 stavebního zákona říká: „Vlastníkovi pozemku, kterému vznikla prokazatelná majetková újma v důsledku zrušení určení pozemku k zastavění na základě změny územního plánu nebo vydáním nového územního plánu, náleží náhrada vynaložených nákladů na přípravu výstavby v […]