Poměrně často se ve smlouvě o rozvoji území uzavřené mezi investorem a obcí řeší nejen vybudování dopravní či technické infrastruktury, ale také její převod (někdy včetně souvisejících pozemků, pokud tyto nejsou „obecní“) do vlastnictví obce. Vyvstává pak otázka, jakou formu převodu zvolit (darování či úplatný převod) a zda je mezi těmito variantami pro obec rozdíl z hlediska zdanění.
(Klikněte na obrázek komiksu pro zobrazení v plné velikosti). Nález Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 2175/16 je dostupný zde.
Prezentace ze semináře „Obce a smlouvy s investory II“, který proběhl v Praze 25. 4. 2018 je dostupná zde.
Ústavní soud se zabýval stížností poškozených (podporovatelů squattingu), jejichž žaloba na odškodnění za nesprávný úřední postup policie byla zamítnuta s ohledem na námitku promlčení vznesenou státem. Otázkou, se kterou se musel soud vypořádat byla, zda námitka promlčení obstojí tváří v tvář principu předvídatelnosti, jelikož v čase, kdy poškození podávali žalobu, se dle judikatury na jejich případ promlčecí lhůta nevztahovala. Až po podání žaloby došlo ke změně judikatury. Poškození tak v čase podání žaloby objektivně nemohli vědět, že žalobu podávají pozdě.
(Klikněte na obrázek komiksu pro zobrazení v plné velikosti). Text nálezu Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 2155/16 je dostupný zde.
Ve smlouvách o rozvoji území se investor zavazuje obci uhradit určité plnění, zpravidla jako zohlednění dopadů na infrastrukturu obce. Obec se někdy zavazuje poskytnout podporu předkládanému projektu. V praxi se v této souvislosti setkáváme s dotazem ze strany zastupitelů a starostů obcí, zda se podpisem takovéto smlouvy nedopouštějí nějakého trestného činu. V dnešním článku se podíváme na případ, kdy bylo na starostu Prahy 15 podáno trestní oznámení pro spáchání trestného činu zneužití pravomoci úřední osoby a nepřímého úplatkářství. Toto trestní oznámení podala obecně prospěšná společnost Kverulant.org, jejíž činností je kontrola výkonu veřejné moci.
Z hlediska rozvíjejícího se tématu smluv uzavíraných mezi obcí či krajem (viz například naše příspěvky Co to jsou „smlouvy o rozvoji území“? nebo Nejvyšší soud: Obec si může s investorem sjednat finanční příspěvek na vybudování inženýrských sítí) může být zajímavý určitý exkurz do situace v Německu, kde smlouvy o územním rozvoji již mají po řadu let své pevně dané místo. Pokud jde o německou variantu smluv o územním rozvoji (städtebaulicher Vertrag), jejich definice není nikde uvedena, a to ani ve stavebním zákonu (BauGB – Baugesetzbuch[1]). Nicméně o takovou smlouvu se jedná, vztahuje-li se na „stavební právo ve městech/obcích“ (Städtebaurecht). Tyto dohody mohou být samozřejmě propojeny a ovlivněny i soukromoprávní úpravou, jde-li např. […]
Termín: 25. 4. 2018 od 10.00 do 15.00 Kde: Velký radniční klub, Staroměstská radnice (3. patro), Staroměstské nám. 1/3, Praha 1 Navážeme na úvodní seminář a analýzy, které jsme pomáhali spolku Arnika zpracovat v loňském roce. Smlouvám o územním rozvoji jsme se nadále věnovali a nyní se budeme podrobně věnovat konkrétním praktickým problémům. Jak zlepšit vyjednávací pozici obce? Jakých chyb se obce při uzavírání smluv s investory dopouštějí? Jaké jsou možnosti smluv ve světle stavebního zákona? Jak je to s odpovědností zastupitelů v případě nezákonně uzavřené smlouvy? Kdy lze považovat uzavření smlouvy za korupční jednání?
Zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích v § 8 odst. 5 ukládá vlastníkům a provozovatelům veřejné infrastruktury povinnost umožnit připojení na vodovod nebo kanalizaci a dodávat pitnou vodu nebo odvádět odpadní vody a čistit odpadní vody, pokud to umožňují kapacitní a technické možnosti těchto zařízení. Připojení vodovodní nebo kanalizační přípojky a uzavření smlouvy o dodávce pitné vody nebo odvádění i čištění odpadních vod nesmí být podmiňovány vyžadováním finančních nebo jiných plnění.
(Klikněte na obrázek komiksu pro zobrazení v plné velikosti). Nález Ústavního soudu ze dne 20. 2. 2018, sp. zn. I. ÚS 3819/14 je dostupný zde.