Ústavní soud Zahumny #33 – výjimky ze zákazu jiné výdělečné činnosti pro příslušníky bezpečnostních sborů

(Klikněte na obrázek pro zobrazení v plné velikosti).  Ústavní soud na základě návrhu Nejvyššího správního soudu zrušil ustanovení zákona o služebním poměru, které zní: „Příslušník nesmí vykonávat jinou výdělečnou činnost než službu podle tohoto zákona; toto omezení se nevztahuje na případy uvedené v § 29, 31 a § 33 písm. a) a na další činnosti stanovené interními akty vydanými řediteli bezpečnostních sborů“. Návrh byl podán v souvislosti s řízením o kasační stížnosti žalobkyně, která byla propuštěna ze služebního poměru ředitelem Hasičského záchranného sboru hl. m. Prahy z důvodu provozování podnikatelské činnosti (vedení účetnictví pro společenství vlastníků jednotek, jehož je žalobkyně členkou). Z hlediska posouzení ústavnosti napadeného ustanovení Ústavní soud zdůraznil klíčová ustanovení […]

Vyzkoušeli jsme za vás aplikaci NaSpis umožňující vzdálené nahlížení do elektronické verze spisů Ústavního soudu

Koncem srpna jsme vás informovali o tom, že Ústavní soud zprovozní od 1. 9. 2018 internetovou aplikaci NaSpis, která umožní advokátům vzdáleně přistupovat a seznamovat se s elektronickými dokumenty ve spisech Ústavního soudu. Nyní jsme aplikaci vyzkoušeli a níže v článku se dělíme o své dojmy.

Členy správní rady zapsaného ústavu mohou být také zaměstnanci

V praxi se setkávám s tím, že mezi zástupci neziskového sektoru se šíří právní názor, že členy správní rady zapsaného ústavu nemohou být jeho zaměstnanci. Tento právní názor je zmíněn také například v poradně ČRDM takto: „Členové správní a dozorčí rady nemohou být zaměstnanci ústavu, protože to vylučuje zákon – § 418 odkazuje co do podrobností zákonné úpravy na ustanovení o nadacích a zde v § 363 (pro správní radu) a § 369 (pro dozorčí radu) se vylučuje, aby se členem těchto orgánů stal zaměstnanec ústavu.“ Osobně musím konstatovat, že s tímto názorem nesouhlasím a považuji jej za chybný. Předně je nutno poukázat na to, že § 418 občanského zákoníku uvádí, že „V ostatním […]

NSS: Koho tíží důkazní břemeno při prokazování daňového podvodu?

Nejvyšší správní soud se v nedávném rozsudku ze dne 31. 7. 2018, č. j. 5 Afs 252/2017 – 31 vyslovil k otázce důkazního břemena při prokazování daňových podvodů. Ústřední roli v případu hrála společnost zabývající se obchodem s kovovým odpadem, která se rozhodla uplatnit nárok na odpočet daně z přidané hodnoty, kterou předtím zaplatila v ceně odebíraného zboží.

Seminář: Obce a smlouvy s investory – Praktické problémy smluv o územním rozvoji

David Zahumenský přednese 19. září 2018 v brněnském Impact Hubu příspěvek v rámci semináře „Obce a smlouvy s investory – Praktické problémy smluv o územním rozvoji“. Seminář pořádá Arnika – Centrum pro podporu občanů ve spolupráci s LLP Vision. V rámci semináře odpovíme na tyto otázky: Co jsou smlouvy o územním rozvoji? Jak se může obec s developery dohodnout? Co může chtít a co může nabídnout? Jak zlepšit vyjednávací pozici obce? Jakých chyb se obce při uzavírání smluv s investory dopouštějí? Jaké jsou možnosti smluv ve světle stavebního zákona? Kdy lze považovat uzavření smlouvy za korupční jednání? Vystoupí: Mgr. Vendula Zahumenská, Ph.D, právnička Arniky JUDr. Petr Svoboda, Ph.D, advokát, působí na Právnické […]

Rodiče Thymiana, jehož jméno matrika odmítala zapsat do rodného listu, získali odškodnění 30.000 Kč

Před několika týdny jsme Vám ve formě komiksu tlumočili rozhodnutí Ústavního soudu, který se zastal rodičů žádajících odškodnění za to, že několik měsíců musel mít jejich syn v rodném listě namísto jména napsáno “nezjištěno”, a to jenom z důvodu, že matrika pochybila. Městský soud v Praze nyní rozhodl o výši odškodnění, které rodiče získají.