Vedle výzvy k vrácení dotace, které jsme se již věnovali samostatně, je podstatnou možností, jak se vyhnout konstatování porušení rozpočtové kázně, výzva k provedení opatření k nápravě. Tu má poskytovatel dotace povinnost při splnění zákonných podmínek příjemci (ať jde o obec či jiný subjekt) dát. Nevydání výzvy je důvodem, proč by měl být platební příkaz na odvod za porušení rozpočtové kázně zrušen v odvolacím řízení.
Pokud příjemce zcela nevyhoví výzvě k vrácení dotace podle zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, je zahájeno řízení o porušení rozpočtové kázně, které pak zpravidla vyústí ve vydání platebního výměru. Proti tomu je možné se odvolat. Jaká jsou specifika odvolání podle daňového řádu, si řekneme v tomto článku.
Nejvyšší správní soud řešil zajímavou věc – kontinuitu závazných stanovisek. V posuzované věci šlo o to, že dotčený orgán vydal v rámci pořizování územního plánu stanovisko, ale závazné stanovisko vydané následně pro účely územního řízení tomuto prvnímu stanovisku neodpovídalo. Co k tomu řekl městský soud a co NSS, si řekneme v tomto textu.
Nikdo není rád, když obdrží takovouto výzvu: „Tímto Vás ve smyslu § 22 odst. 6 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, vyzýváme k vrácení části dotace ve výši XXX Kč. Lhůta pro vrácení finančních prostředků činí 10 kalendářních dnů od doručení této výzvy. Finanční prostředky zašlete na bankovní účet YYY.“
Nejvyšší správní soud rozhodoval o pár zajímavých věcech. Jednou z nich byl případ registrace „Konopné církve“, kterou ministerstvo kultury nechtělo provést. Městský soud dal úřadu za pravdu a na stranu prvé víry se nepostavil ani Nejvyšší správní soud. Zajímá-li vás proč, čtěte dál.
Zaujalo nás opatření rektora Univerzity Karlovy z roku 2021 s neurčitým názvem: „Zvyšování institucionální odolnosti Univerzity Karlovy“. Jedná se o soubor pravidel, která mají vysoké škole umožnit bojovat s „vlivovým působením cizí moci“, které se dnes děje prostřednictvím notebooků a internetu. Za tím účelem je zaměstnancům a studentům uložena řada povinností, jejichž porušení může být trestáno velmi tvrdě.
Pro řízení o ústavní stížnosti je krom případů, kdy je stěžovatel sám advokátem, povinné zastoupení ze strany člena advokátního stavu. I tak se ale někdy stává, že stěžovatelé, kteří již ústavní stížnost neúspěšně podali, zvažují, zda se nechají také při podání stížnosti k ESLP zastoupit advokátem, nebo zda si tuto stížnost podají sami.
Zajímavý případ řešil na MDŽ roku 2023 Nejvyšší správní soud. Týkal se územní rezervy. Konkrétně šlo o to, zda město správně vyložilo námitku navrhovatele požadující vymezení územní rezervy pro jihozápadní obchvat Nového Města nad Metují. Na to navazovalo zhodnocení rozhodnutí o této námitce a postupu krajského soudu, jenž územní plán zrušil nejen v části daného rozhodnutí, ale také v části vymezující zastavitelné plochy v místě územní rezervy.
Čas od času se Nejvyšší soud zabývá dovoláním, které se týká požadavku investora na náhradu škody za změnu územního plánu. Většinou po obci takový vlastník žádá desítky milionů korun jako „odškodné“ za to, na svých pozemcích nemůže realizovat rozsáhlou výstavbu. Protože obce mají mnohdy strach z toho, že tyto vysoké částky budou muset skutečně hradit, může pro ně být užitečný náš nejnovější článek o případu, který brněnský soud řešil v létě roku 2022.
V jedné obci v Ústeckém kraji schválili změnu územního plánu a dostali se před soud. Naštěstí obstáli, protože vlastník pozemků měl nesmyslné požadavky. Jestli vás zajímá jaké, přečtěte si náš nejnovější text o rozhodovací praxi českých soudů ve věcech územního plánování.