Na začátku února 2024 se Nejvyšší soud zabýval dalším případem odškodňování nepřiměřené délky řízení. Zrušil rozsudek odvolacího soudu s tím, že se tento nedostatečně zabýval zhodnocením kritéria chování poškozeného.
V rozsudku z 6. února 2024 se Nejvyšší soud zabýval odškodněním za nepřiměřenou délku tzv. kompenzačního řízení. Posuzoval přitom otázku, zda soud při rozhodování v kompenzačním řízení vychází ze stavu ke dni vyhlášení rozhodnutí, pokud posuzované řízení, které má nepřiměřenou délku, stále trvá. Dále se pak zabýval zohledněním postupu orgánů veřejné moci v rámci kritéria složitosti (instančnosti) řízení.
Koncem března se Nejvyšší soud zabýval otázkou, zda se do délky kompenzačního řízení (řízení o odškodnění za nepřiměřenou délku soudního nebo správního řízení) počítá také mimosoudní uplatnění nároku u ústředního orgánu státní správy. Nebudeme vás napínat. Nejvyšší soud zopakoval, že i doba od uplatnění nároku podle zákona č. 82/98 Sb. se do celkové délky řízení započítává.
Soudy se na základě naší žaloby zabývaly odškodněním za řízení o vypořádání společného jmění manželů. Soud prvního stupně rozhodl o odškodnění ve výši 138 125 Kč, odvolací soud na základě našeho dovolání klientce přiznal ještě dalších 39 475 Kč. V čem tedy soud I. stupně věc neposoudil správně?
V rozsudku ze dne 21. 4. 2021 se Nejvyšší soud zabýval postupem nižších soudů, které posuzovaly nesprávný úřední postup stavebních úřadů v řízení o vydání územního souhlasu k oplocení pozemku. O co šlo?
Již jsme psali o rozsudku, kterým Obvodní soud pro Prahu 1 každému z našich klientů přiznal za průtahy v řízení o odstranění stavby odškodnění převyšující 400 tisíc Kč. Ministerstvo se proti rozhodnutí odvolalo, ale Městský soud v Praze odškodnění snížil jen relativně nepatrně, o 18 tisíc Kč. Řízení trvalo 19 let.
Nejvyšší kontrolní úřad provedl kontrolu peněžních prostředků státu vynakládaných ministerstvem spravedlnosti podle zákona č. 82/1998 Sb., na úhradu odškodnění, které bylo způsobené nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem. Zjištění NKÚ bohužel odpovídají zkušenostem naší kanceláře. V kontrolovaném období vypořádalo ministerstvo téměř polovinu žádostí o odškodnění až po uplynutí zákonné lhůty šesti měsíců.
V souvislosti s řešením nepřiměřené délky řízení se někdy setkáváme s případy, které bychom jinak hledali spíše v knihách Franze Kafky nebo Josepha Hellera. Už jsme psali o odškodnění za téměř 20 let trvající řízení o odstranění černé stavby (ta bohužel dodnes odstraněna nabyla). O jiném naprosto bizarním případu pak nedávno rozhodoval NSS v rozsudku č.j. 7 As 14/2022 – 23.
Před časem jsme informovali, jak dopadla žádost o odškodnění za řízení o odstranění černé stavby, které trvalo přes 10 let. Nyní máme možnost referovat o rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 1, které jsme dosáhli v případě, kde černá stavba nebyla odstraněna ani po takřka 20 letech.
Ve věci naší klienty jsme úspěšně žádali o odškodnění za nepřiměřeně dlouhé řízení o jejím propuštění ze služeního poměru. Posuzované řízení trvalo 6 let. Jak soudy zhodnotily jednotlivé okolnosti věci a jakou finanční satisfakci klientce přiznaly?