Nejvyšší správní soud se zabýval přiměřeností krácení dotace. Věc se vyznačovala několika specifiky, ale některé principy jsou přenositelné a stojí za to se o nich zmínit. Ve věci již rozhodoval také Ústavní soud.
Nejvyšší správní soud v prosinci rozhodoval ve sporu, který se týkal mimo jiné otázek veřejnoprávních smluv. Závěry, na které poukázal, jsou platné nejen pro smlouvy o poskytnutí dotace, ale mohou se uplatnit také vůči plánovacím smlouvám podle nového stavebního zákona, které bude možné začít uzavírat od července 2024.
V jednom z předvánočních rozsudků Nejvyšší správní soud řešil odpověď na otázku, zda opatření poskytovatele dotace o nevyplacení dotace nebo její části dle § 14e odst. 1 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, ve znění účinném od 20. 2. 2015, je třeba prohlásit za nicotné, nemá-li náležitosti rozhodnutí dle § 68 a § 69 správního řádu.
Městský soud se v rozsudku ze dne 21. 12. 2023 zabýval tím, zda byly dány důvody pro nevyplacení části dotace pro neziskovou organizaci, která obálky s nabídkami v rámci veřejné zakázky otevřela až po 10 hodinách od uplynutí lhůty pro jejich podání. Nebudeme vás napínat, soud se dané organizace nezastal.
Nejvyšší správní soud a Městský soud v Praze se zabývaly nevyplacením části dotace vůči jedné obci v návaznosti na závěr řídícího orgánu IROP, že kvalifikační kritéria nastavené v rámci veřejné zakázky na stavební práce neodůvodněně vylučovala některé potenciální soutěžitele. Soudy se ale bohužel s názorem obce neztotožnily.
V rozsudku ze dne 8. 9. 2023 se NSS zabýval prominutím odvodů a penále za porušení rozpočtové kázně, zejména otázkou dostatečného odůvodnění rozhodnutí, kterým Generální finanční ředitelství nevyhovělo žádosti o prominutí podle § 44a odst. 12 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech.
V rozsudku z 6. 9. 2023 se NSS zabýval věcí, kde Ministerstvo průmyslu a obchodu v roce 2021 zamítlo žádost o dotaci, kterou podala společnost z koncernu Agrofert. Společnost pak napadla rozhodnutí ministerstva u městského soudu. Ten rozhodnutí ministerstva zrušil pro nepřezkoumatelnost spočívající v nedostatku důvodů podle § 76 odst. 1 písm. a) s. ř. s. (bez nařízení jednání). Podle NSS ale pro tento postup nebyly splněny předpoklady, rozhodnutí ministerstva je totiž přezkoumatelné.
Nejvyšší správní soud se na konci srpna 2023 zabýval otázkou, zda lze prostřednictvím tzv. zásahové žaloby řešit situaci, kdy poskytovatel dotace nevyplatil poslední dotační platbu. Věc byla poměrně komplikovaná, podstatné jsou ale zejm. zobecňující (shrnující) závěry NSS k tomu, jakými typy žalob je možné se v případě nevyplacení dotace bránit.
Nejvyšší správní soud se zabýval posouzením důvodnosti nevyplacení části dotace (ve výši 5%) za porušení podmínek dotace při zadávání podlimitní veřejné zakázky. Konkrétně v souvislosti s tím, že příjemce vyloučil možnost prokázat ekonomickou kvalifikaci podle § 78 ZZVZ prostřednictvím jiné osoby.
V rozsudku ze dne 16. 8. 2023 se NSS zabýval otázkou, zda již došlo k prekluzi povinnosti zaplatit penále z titulu opožděného vrácení dotace z rozpočtu Státního zemědělského intervenčního fondu (dále též „SZIF“). NSS potvrdil předchozí rozhodnutí Městského soudu v Praze, podle kterého již došlo k prekluzi (neboť uplynula čtyřletá prekluzivní doba podle čl. 3 odst. 1 nařízení č. 2988/95), jako správné.